Komentáře k článku

Já jsem asi ta žena, která nedokáže někoho cizího oslovit a stojí v pozadí. Asi je to díky předchozím zkušenostem. Mám děti a to mě naplňuje a dá hodně zabrat.

a já jsem muž, který hledá partnerku kolem čtyřicítky, ale nepozná, že se ženě líbí a navíc cizí ženu oslovit neumí :o)

po čtyřicítce...to nevím, ale se svým přítelem jsem se seznámila čtyři měsíce před svou čtyřicítkou...a jsme spolu už 15 let

Jsem už hodně dávno po čtyřicítce a to s jedním manželem.*1*

nikoho nehledám mám manžela skoro 30 let :-)

Souhlasím.

A já byla odkopnuta po 26ti letech manželství.Bolí to a vůbec nemám odvahu někoho nového hledat. :-(

Po 19 letech jsme se rozvedli našel si jinou .Po půl roce se ke mě vrátil. B*21*yla to chyba jsme už spolu dalších 7 let .*21*

Mně je 39, rozvedená jsem 4 roky, ale sama už asi celé století. Měla jsem jenom jeden vztah, ale hodně nepovedený. Po rozchodu jsem prošla etapami - všichni chlapi jsou šmejdi - ne všichni, ale každý, se kterým jsem se pak seznámila - momentálně jsem v etapě - má to ještě smysl? Nikdy jsem se nenaučila mužské chápat, takže i to seznamování je pro mě obrovská věda.

Není to snadné

Najít pravou lásku je oříšek téměř v každém věku*3*

Takřka beznadějné. Po rozvodu, to už je dávno, jsem měla dva delší vztahy, ale zklamala jsem se. Nenašla jsem muže, kterého bych si mohla vážit. A být s někým jen abych nebyla sama a třeba se dobrovolně trápit, to nemá cenu.

Naštěstí se mě to netýká.

Jsem o něco starší, na podzim mi bude 55 a když mi bylo 50, tak mi manžel po 27 letech sdělil, že už se mnou dál nepočítá. Moc to doma nefungovalo, ale děti už byli pryč, tak jsem si myslela, že čas na sebe všechno spraví, ale ono už to bylo předurčeno dávno předtím....Tak jsem se sbalila, našla si pronájem a odešla do Prahy, kam jsem již 10 let dojížděla za prací a podala si pár inzerátů a koukala jsem jako puk, protože na své roky nevypadám...spíše tam o 10 méně, tak se vlastně i zvětšil počet potencionálních nápadníků, kteří i mladší chtěli začít nový život....no a 3 týdny potom co jsem již byla z domova jsem byla oslovena mladším mužem...rozdíl 9 let, nejdříve jsem setkání odmítala, ale nakonec jsem šla jako na zkoušku...no a už jsme se od sebe nehnuli...ještě mi doběhl v mém bytě roční pronájem a potom, kdy jsme se již znali rok, tak jsem se přestěhovala...letos to budou 4 roky...a podotýkám 4 roky, kdy mohu říct, že jsem šťastná..rozvod už také proběhl, takže i v pohodě po této stránce a moc doufám, že máme před sebou alespoň 20 let hezkého života ne-li víc ....takže neztrácejte naději a mějte oči otevřené!!! Přeji všem hodně štěstí.

Nikdy není pozdě začít znovu.

Férových a pohodových mužů, kteří mají práci, nejsou utopení v dluzích a problémech je asi jako šafránu. Důležitá je i chuť trávit aktivně společný volný čas, žít kulturně, sportovně, poznávat nová místa i lidi.... Hledám už déle, vím o čem mluvím. Mám pocit, že muži rádi berou, ale neradi dávají......