Že se život ženatého muže po svatbě nemění? Omyl. Vždyť už samotným sňatkem oznamují světu, že si vybrali „tu pravou“, že už není „JÁ“ a „TY“, ale „MY“, a vstupují do něj s odhodláním, že se aspoň pokusí strávit zbytek života po boku člověka, kterého si sami vybrali.
Svatba i manželství jsou dost velká sousta a změny k životu ženatého muže zkrátka patří, pozitivní i negativní.
Manželství? A má to vůbec smysl?
Vždyť je to dnes padesát na padesát… Takové myšlenky se pod tíhou statistik logicky musejí mihnout v hlavě mužů i žen. Není to tak dávno, co byl sňatek jedinou cestou, jak být spolu. K oltáři se hnali až na pár výjimek téměř všichni a život „na psí knížku“ byl považován přinejmenším za zvláštní.
Lidé ze současné generace se vdávají a žení málokdy. Tvrdí, že instituce manželství byla překonána, že „ten papír na nic nepotřebují“ a že život bez prstýnků funguje úplně stejně jako ten s nimi, zvlášť když se dvojici narodí děti. Tímto způsobem argumentují bez ohledu na pohlaví a podle psychologů takto schovávají nejčastěji strach z vlastního partnerského selhání, neochotu činit zásadní rozhodnutí a přijímat za ně zodpovědnost.
A co na to muži?
Klasickým mužským výrokem bývá: „Přece si nenechám vzít svou osobní svobodu.“ Ale je to opravdu svoboda jako taková, nebo spíš zbabělost a snaha ponechat si zadní vrátka, kdyby náhodou...? Dnešní století možná jednou někdo nazve „stoletím volby“. Člověk totiž nikdy předtím nebyl tak často nucen vybírat z několika možných cest, kterými se má dát.
Sňatky dnes odmítají ženy i muži, vždyť každé třetí dítě u nás porodí matka, která není vdaná. Na čí straně je tedy vina, že tak málo párů stojí před oltářem?
Pohled odborníků
Adam Suchý, psycholog
„Vybrat si partnera není jednoduché, a tak to pokoušíme řešit „fastfoodově“ – od každého trochu, hlavně rychle a hlavně o nic nepřijít.“
Katarína Filasová, psycholožka
„Živit rodinu v určitém životním standardu opravdu není lehký úkol. Navíc muž ve svých rozhodnutích nezohledňuje pouze sebe, ale i další bytosti a jisté možnosti v jeho životě jdou skutečně stranou.“
Proč se nechce ženit?
V řadě internetových diskuzí se objevují muži, kteří se bojí vstupovat do manželství. A v životě? Kolik žen znáte, které by se nikdy nechtěly vdát? Spousta z nich se sňatkem otálí, někdy i dlouhé desítky let, ale jednou se vdát určitě chtějí.
„S přítelem jsme se o svatbě bavili už několikrát, leckdy dokonce otevřel toto téma i on sám. Počítá se mnou do budoucna, plánujeme byt, děti, jenže když se jakýkoliv jeho kamarád žení, slyším větu: „Je ten kluk normální?“ Když se pak potká s nějakými „dobrými kamarády“ a společně probírají výhody a nevýhody manželství, dozvídám se, že se ožení nejdřív v pětatřiceti, pokud vůbec,“ říká šestadvacetiletá Karin.
„Proč se muži nechtějí ženit? Největší problém vidím v klišé, která u nás stále přežívají. Že po svatbě už si člověk nic neužije a že splnit si vlastní cíle může jen svobodný člověk… Hloupé poznámky nezadaných kamarádů jen přilévají olej do ohně,“ myslí si devětadvacetiletá Janka.
Psycholog a manželský poradce Ján Lukány se domnívá, že v pozadí mužských obav může být i sociokulturní vývoj postavení žen a jejich profesní úspěchy. „Měnící se realita a posuny ve vnímání tradičních rolí mohou u mužů probouzet pocity strachu a ohrožení, a přispívat tím k menší ochotě vstupovat do manželství. Zároveň manželství pro muže není přitažlivé v případě, kdy je chápáno jako uzavření do předem stanovených rolí, které jsou navíc ohrožovány zmíněnými změnami postavení žen.“
Zdroj: www.sexualne.cz
Sledujte nás na sociálních sítích:
