To poslední, čeho by se žena v ložnici chtěla dočkat, je silná alergická reakce její milence. Ale ono se to běžně děje! Pánové totiž mohou mít alergii na svůj vlastní orgasmus, což předpovídá hodně perné chvilky.
Když se řekne alergie, mnozí si představí trávu, kvetoucí stromy nebo srst domácích mazlíčků. Anebo roztoče, plísně či potravinovou nesnášenlivost, která může přivodit i život ohrožující stav (1). Ale alergie na vlastní orgasmus? Budete se divit, ale i ta existuje. Trpí jí výhradně muži, kteří kvůli ní přestávají mluvit, a to nejen v posteli!
Nová doba, nové neduhy?
Na výskyt tohoto nového druhu alergie upozornila studie (2) publikovaná v magazínu Urology Case Reports. Její poznatky informují o tom, že symptomy vlastní orgasmické intolerance zahrnují svalovou slabost, kýchání, kašel, sípání a vysoké horečky. Na seznam hlavních příznaků podle nich patří také svědivé kožní vyrážky, mozková mlha, psychická úzkost, poruchy paměti i problémy s řečí a koncentrací. Neobvyklá prý není ani celková nevolnost podobná chřipce, kterou doprovází ucpaný nos a uslzené oči. Celá situace je o to horší, že se mužská alergie na vlastní orgasmus může objevit nejen bezprostředně po vyvrcholení, ale klidně až za dva dny po něm. Jde-li o délku takového „alergického záchvatu“, autoři zmíněné studie uvádí, že příznaky mohou přetrvávat i celé tři týdny. Ale proč k něčemu takovému vůbec dochází?
Syndrom, který se nedá léčit. Zatím!
Za vše může dle lékařů syndrom postorgasmického onemocnění (POIS), což je něco jako porucha ejakulace (3). Původcem této prazvláštní alergie podle nich bývá i infekce či poranění varlat, kvůli čemuž se mikroskopické množství spermií dostane do krevního řečiště. Imunitní buňky je pak začnou napadat stejně, jako by šlo o virus nebo bakterie. Doposud je diagnostikováno jen velmi málo mužských případů, což je ale dáno tím, že se jedná o málo známý a nepříliš zkoumaný alergický stav. I proto také ještě nebyla příležitost k objevení veškerých léčebných možností. Zatím se tato „porucha“ pouze tlumí různými typy antihistaminik, které příznaky alespoň trochu zmírňují.
Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK545237/, (2) www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214442022002017?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5001999/
Sledujte nás na sociálních sítích:
