Jak často byste měli mít sex? Dvakrát či třikrát týdně? Nebo to bohatě stačí jednou za měsíc? Nejlepší frekvence je ta, kterou si nastavíte vy sami. Do milování by vás žádné tabulky neměly nutit!
Sex jde ruku v ruce nejen s harmonií ve vztahu, ale i zdravím. Odborníci fyzický projev lásky dávají do přímé souvislosti s nižším rizikem rakoviny ňader a prostaty, silnější imunitou i fungujícím kardiovaskulárním systémem. Velký přínos má podle nich i pro psychiku, neboť zlepšuje náladu, podporuje mozkovou činnost a předchází depresím (1). Navzdory těmto výhodám si ho dle závěrů studie zveřejněné v magazínu Archives of Sexual Behavior lidé dopřávají výrazně méně než třeba před deseti lety (2).
Ztrácíme snad chuť?
„O tom, proč se to děje, můžeme jen spekulovat,“ říká autorka zmíněné studie, kterou je profesorka psychologie a autorka úspěšných knih Jean Marie Twenge z univerzity v San Diegu. „Možným vysvětlením jsou rodičovské povinnosti, které jsou vyčerpávající. S poklesem párové sexuality může souviset i stresující zpřísnění pracovních nároků a nedostatek volného času,“ odhaduje specialistka. Milování se tedy z harmonogramu moderní populace nějak vytrácí. Jenže jaká je vůbec jeho ideální frekvence, která „zapadne do tabulek“? Dobrá otázka. Dost možná něco takového totiž vůbec neexistuje.
Buďte strůjcem svého osudu. Nejen toho intimního!
Jestli se o touze potřebné k milování dá něco říct, pak to, že se mění jako aprílové počasí. Ovlivňuje ji věk, zdravotní stav, délka samotného vztahu i jeho kvalita. Dá se tedy nadiktovat, jak často bychom měli mít sex, když nám do toho „mluví“ tolik faktorů? Univerzální číslo, které by fungovalo pro všechny, zkrátka není. Naštěstí…
Když dva dělají totéž, není to totéž
Pohlavní styk přispívá k celkové pohodě ve svazku, což je nesporný fakt (1). Zdaleka to ale neznamená, že čím více ho máte, tím budete šťastnější. Optimální frekvence může být jednou týdně, ale klidně i jednou měsíčně. Neměli byste se cítit nucení k plnění jakýchkoli kvót. Mějte tolik sexu, kolik jen sami chcete (3).
Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5052677/, (2) www.link.springer.com/article/10.1007/s10508-017-0953-1, (3) www.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1743-6109.2009.01677.x,
Sledujte nás na sociálních sítích:
