Moderní doba nabízí tolik druhů antikoncepce, že si mezi nimi vybere skutečně každý. A važme si toho! Naši předci museli spoléhat na rtuť, pásy cudnosti, horkou vodu z kovárny nebo prasečí střeva.
Pilulky, kondomy, nitroděložní tělíska, injekce, vaginální kroužky i speciální náplasti. To všechno jsou prostředky, kterými se dnešní ženy chrání před nechtěným početím. Jak se to ale dělalo v dobách dávno minulých, když takové „vynálezy“ neexistovaly? Tehdy byla otázka antikoncepce pochopitelně mnohem složitější. A podle toho to také vypadalo. Nebo si snad umíte představit, že by vám místní felčar předepsal třeba tohle?
Pás cudnosti? Ten se asi pronesl
Železné pásy cudnosti vybavené zámkem bývají často spojovány se středověkým mučením, pravdou ale je, že si největší slávu získaly až v 19. století. V těchto časech se na ně pohlíželo jako na účinnou obranu nejen proti znásilnění, ale i otěhotnění. Někteří muži do nich zavírali své manželky i kvůli obavám z nevěry. Nutno zmínit, že tyto nepohodlné „spodky“ vážily i několik kilogramů.
Panáček rtuti jako osvědčená metoda
Zrovna přemýšlíte nad tím, jak moc muselo být nošení kovu nepohodlné? O nic lepší není ani jeho přímá konzumace, která je doslova vražedná. Tekuté olovo se popíjelo kupříkladu v Číně, kde se ženám podávalo zcela běžně. Oplodnění skutečně zabránilo, ovšem u toho způsobovalo i ledvinová selhání, poškození mozku nebo předčasnou smrt.
Horká voda pocházející z kovárny
Soranus, což byl řecký gynekolog úřadující ve druhém století, doporučoval něžnému pohlaví, aby po každém pohlavním styku sedmkrát vyskočilo do výšky. To ale nebyla jediná dobře mířená rada. Tento muž se také domníval, že když se po výskocích dotyčná navíc napije vody, v níž kováři chladí vyráběné předměty, nemá se čeho obávat.
Močový měchýř domácích zvířat
Riziko nechtěného početí v minulosti nechtěli podceňovat ani pánové, především ti záletní. Historické záznamy sdělují, že okolo roku 3000 př.n.l. se jako kondomy využívaly močové měchýře, nejčastěji pak chovaných koz. Kdo neměl kozu, ten vzal zavděk prasečími střevy. Také z toho máte husí kůži?
Zdroje: pandiahealth.com, webmd.com, stanford.edu
Sledujte nás na sociálních sítích:
