Bisexuál, heterosexuál, lesba – to jsou témata, která jsou mezi současnými mladistvými už téměř normální. Co když by ale vaše vlastní nezletilé dítě chtělo být raději opačného pohlaví? Víte, jak ho podpořit?
Transgender děti to často nemají moc lehké. Proto je velmi důležité, aby alespoň od svého okolí cítilo podporu. Ale pro mnoho rodičů je to často velký problém. Co dělat, když vaše holčička chce být raději kluk? Nebo syn by byl raději dívka?
Transsexualita je téma, které dokáže rozdělit společnost, i když se dotýká jen velmi malé části populace. Bohužel se musí „postižení“ často bránit předsudkům a stigmatům. Naštěstí už je široká veřejnost informována lépe a díky tomu je i tolerantnější. Kladné příklady a pochopení ze strany rodiny je vždy důležité. Mnoho rodičů si stále častěji přeje, aby jejich děti vyrůstaly svobodně a k tomu také patří, že se nemusí rozhodnout, k jakému pohlaví patří.
Co znamená transgender
V první řadě se rozlišuje mezi sociálním – genderovým a biologickým pohlavím. Podle toho je například představa, že žena se stará o domácnost, zatímco muž přebírá za rodinu finanční odpovědnost, sociální konstrukt, a ne biologický fenomén.
Názvem trangender se označují osoby, které se neidentifikují s tím pohlavím, které jim bylo určeno při porodu. Mnozí se snaží odlišnosti řešit pomocí hormonálních nebo operativních zákroků. Svoji roli samozřejmě hraje i změna jména a používání odpovídajícího osobního zájmena. A právě té přeměně a asimilaci se říká „transition“ (z angl. přechod, změna).
Jak poznat transsexuální dítě
Mnohé, ale zdaleka ne všechny, trans-osoby poznají už v raném dětství, že jejich biologické pohlaví neodpovídá tomu, se kterým se identifikují. Pokud máte jisté pochyby, zjistěte následující symptomy.
Dítě trvá na tom, že je opačného pohlaví, než jaké mu bylo přiznáno u porodu. Možná touží i po změně jména.
Upřednostňuje hraní si právě s tím pohlavím, kterým se cítí být.
Svému přesvědčení uzpůsobuje i svůj šatník – od délky vlasů až po (ne)nošení sukní nebo šatů.
Co byste jako rodiče měli ale zohlednit je skutečnost, že vaše dítě možná přesně neodpovídá pohlavním stereotypům, ale přesto nemusí být nutně transsexuální. I mnoho chlapců si rádo hraje s panenkami, nebo si chce vyzkoušet namalovat rty rtěnkou.
Co dělat jako rodič
Mnoho rodičů je zaskočených, jakmile zjistí, že jejich dítě je trans. Je to naprosto normální a není to ani důvod mít špatné svědomí. Důležité je, jak se s tím pocitem vyrovnáte. Ukážete-li dítěti, že stojíte při něm, že ho máte rádi stejně jako předtím, sejmete z něj obrovskou vnitřní tíhu.
Co by vám v takové chvíli pomohlo, je rozhovor s rodiči, kteří se nacházejí v podobné situaci. Ale také rozhovor s dětskou lékařkou nebo psychologem může hodně pomoci.
Někteří rodiče žijí v poblouznění, že takovému vývoji mohou zabránit, pokud budou dítě držet ve striktně vymezených genderových rolích. Nikoho nemůžete vychovat k tomu, aby bylo trans, bi nebo homosexuální. A nelze to ani naopak.
Zdroj: názory autora, sciencedirect.com, tandfonline.com
Sledujte nás na sociálních sítích:
