Když se řekne žhavý a vzrušující sex, většina lidí si pod tím představí spontánní akci plnou adrenalinu. Ale otevření a bezstarostně žijící lidé milující spontaneitu nejsou těmi, kdo jsou sexuálně nejspokojenější. Naopak. Lidé svědomití, zaměření na dosažení cílů, kteří jsou disciplinovaní a předem pečlivě plánují, jsou těmi, kdo se cítí v pohlavním životě nejspokojeněji.
Tvrdí to psychologové z německé Bochumi, kteří sledovali téměř tisícovku párů. Jednak u všech osob analyzovali osobnost podle typologie Velké pětky, pak studovali také to, jak jsou spokojení se svým životem.
A vůbec nejspokojenější byli lidé svědomití, kteří plánují svůj život pečlivě a jsou zaměřeni na dosahování životních cílů. Ženy pak měly nejuspokojivější sexuální život s muži silně svědomitými a pečlivými.
„Vysoká míra svědomitosti může být zvláště prospěšná, když jde o věnování úsilí při uspokojování sexuálního života… Vysoce svědomití lidé mají větší výhody v dlouhodobém a naplněném romantickém vztahu, protože kladou důraz na oboustranné sexuální uspokojení ve vztahu,“ míní Julia Velten z Ruhr univerzity v Bochumi.
Přístupní lidé otevření novým zkušenostem, kteří jsou navíc emočně stabilní, jsou na tom nejhůře. Jejich chování totiž může být v rozporu s uspokojením partnera. Což bylo pro samotné autory zjištěním překvapujícím.
Harmonie versus obsese
Jaký je tedy klíč ke spokojenému milostnému životu? Profesoři Frédérick Philippe a Robert Vallerand z Montrealu v sérii výzkumů prokázali, že klíčem k velmi uspokojivému pohlavnímu životu jsou harmonické sexuální touhy. Ty vysvětlují jako touhu po sexu, která je dobře zakomponována do jiných stránek osobnosti a v harmonii s nimi, takže vytváří minimum konfliktů s jinými oblastmi života. Harmonická integrace sexuálních tužeb činí jedince svobodným tak, že se plně věnuje a užívá sexuální aktivity otevřeným, spontánním a bezbranným způsobem.
Opakem tohoto typu je obsesivní sexuální touha, která není dobře zapojena do celistvosti dané bytosti. Sexuální touhy takového jedince jsou odpojené od jiných oblastí já a také od jiných sfér života. To vede k přijímání sexu jako naplňování cílů – okamžitého uspokojení (orgasmus). Dotyčný má nutkavý pocit, že sex je cíl, že musí podávat výkon a že je sexem ovládán. To samozřejmě omezuje jeho schopnost sex si naplno užívat.
„Zřejmě bychom místo naší kulturní posedlosti sexuálním výkonem měli zaměřit svou pozornost na pomoc lidem přijímat svou sexualitu a cítit se v ní příjemně, vážit si své touhy, a pomáhat jim ovládat svou vášeň tak, aby jim to přinášelo radost, vitalitu a otevřenost ostatním aspektům života,“ tvrdí autoři z Montrealu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
