Lidé žijící v otevřených vztazích – tedy takových, v nichž nejsou sexuálně věrni jedinému partnerovi – nejsou emočně a sexuálně nijak méně spokojení než ti, kteří věří monogamnímu stylu soužití. Podle kanadských vědců však stále čelí silné diskriminaci, protože jsou většinovou společností vnímáni jako lidé amorální. Jedinci, kteří se ale snaží sexem předejít hádkám – ať už v mono či polygamních vztazích – jsou obecně méně šťastní a spokojení.
„Jakmile mají partneři sex, aby si byli blízcí nebo naplnili své sexuální touhy, není rozdíl v tom, jak jsou spokojení se svými partnery,“ tvrdí autoři z University of Guelph.
Výsledky naznačují, že pravdu můžou mít oba tábory. Záleží, čím argumentují. Zastánci monogamie můžou tvrdit, že je polygamie zbytečná, protože otevřené vztahy nenabízejí nic víc, co by monogamním chybělo. Zastánci otevřených vztahů ale můžou argumentovat tím, že jejich styl soužití není z hlediska psychologie člověka škodlivější než monogamní, protože partneři v nich jsou stejně spokojení se životem i vztahy jako právě ti monogamně žijící.
Obecně ale platí, a je jedno, jestli v monogamním nebo polygamním vztahu, že provozování sexu jako metody, jak se vyhnout hádce či uzavřít spor, má negativní vliv na spokojenost se vztahem i sexuálním životem.
„Zjistili jsme, že lidé v dobrovolně nemonogamním vztahu zažívají stejnou míru uspokojení se vztahem, psychologickou pohodu a uspokojení se sexem jako ti, kteří žijí v monogamním vztahu. To vyvrací společenský pohled na monogamii jako ideální vztahové nastavení,“ tvrdí doktorka Jessica Wood z University of Guelph.
Vážně to funguje?
Na vztahy, v nichž mají oba partneři sex také s někým jiným a nikterak se tím před sebou netají, se zaměřili také vědci z University of Michigan. Ti srovnali 617 partnerů z nemonogamních vztahů se vztahy monogamními. A všímali si míry důvěry, žárlivosti a vášnivosti. Výsledky mezi oběma skupinami se nijak nelišily.
„Ačkoli je nemonogamní vztah stále tabu v naší společnosti a vědci můžou být ovlivněni kulturní dominancí tradičních monogamních vztahů při studiu intimního života párů, nemonogamní vztahy mohou být stejně funkční jako ty monogamní,“ tvrdí autoři.
Navíc i v odborných studiích se hovoří o nemonogamii schválené oběma stranami jako o nevěře a podvádění, což jsou silně emočně zabarvená slova vrhající negativní světlo na studované jedince i samotné výsledky.
„Fakt, že dovolíme v diskusi o těchto věcech figurovat tak silně emocionální slova, nám nedovoluje být objektivní,“ míní doktorka Terri Conley z University of Michigan.
Sledujte nás na sociálních sítích:
