Komentáře k článku

No tak to je hnus, který nikdo nechce zažít. K těm radám či chybám - tak předstírat, že se nic nestalo, bych nedokázala ani ve snu - stejně jako mu to oplatit stejně nebo se z toho obviňovat - no to už vůbec! A vytahovat to při každé příležitosti? Ne - to se vyřeší hned - ozdravný proces = naházím mu na hlavu všechno, co mi přijde pod ruku a čím těžší, tím lepší *6* Ovšem co bych v takovém případě udělala doopravdy, to fakt nevím a doufám, že to nebudu muset nikdy řešit >:(

Jsem moc ráda, že jsem toto nepoznala a myslím si, že ani nepoznám. Při padesátiletém manželství to moc nepředpokládám. Určitě je to velmi nepříjemná záležitost v partnerství, hlavně na psychiku.:-O

nevěru bych nevydýchala

Toto mě naštěstí nepotkalo.

Glady, helus - nechápu, proč do té diskuze přispíváte - myslíte, že někoho zajímají vaše striktní příspěvky? jste schopny pochopit, co je to diskutovat? asi ne, co...

Když podvede jednou, podvede i podruhé, potřetí.......

Kdyby se jednalo o dlouhodobé systémové podvádění to by bylo zle, njaké upadnutí do postele bych asi snesl docela vpoho, přecejen svatozář nemáme ani jeden. Dost hraje roli časový odstup, před lety na mejdanu zní líp než včera na tom školení.

Všechny rady jsou dobře míněné, ale každá rada platí případ od případu. Tak mně nejsou k užitku, ale znovu zdůrazňuju, že nemůže být obecná platnost ale jenom individuální. Já jsem se s přítelem seznámil na veřejném záchodku a hned jsme si padli do oka. Láska na první pohled. Žili jsme spolu asi půl roku když jsem si všimnul, že přítel se chová nějak podivně. Chodil pozdě domů, někdy nepřišel vůbec, až mně to začalo být nápadné a začal jsem se o jeho chování zajímat. No a pravda byla taková, že přítel byl do větru a střídal partnery. Co s tím, člověk se nemůže změnit. Tak jsem se rozhodl k bolestnému, ale jedinému možnému řešení. Zvolil jsem rozchod. Já hledám vážnou známost, takový způsob života nemůžu tolerovat.

záleží na okonostech

asi bych odpustila

asi bych odpustila