O sexuálním vzrušení se obecně uvažuje jako o náhlém impulsu, který rozpálí mozek a ve vteřině prokrví genitálie. Člověk pak nemyslí na nic jiného než ukájení. Jenže ačkoli to platí pro většinu mužů a mnoho žen, třetina žen nic takového nezažije nikdy. Jejich sexuální vzrušení je složitější a vzniká až na základě rozkoše. Zatímco v prvním případě vzrušení rozkoši předchází.
Tedy ona třetina žen potřebuje být laskána a zažívat psychickou a fyzickou rozkoš, aby se vzrušila. Tyto ženy také neskáčou po mužích a nejsou náruživé, takže se o nich uvažuje jako o jedincích s nízkým libidem. Podle psycholožky doktorky Emily Nagoské je to ale nesmysl. Většinou mají libido zdravé, jen fungují jinak.
Potřebují být psychicky v pohodě, zažívat romantiku, být obdivovány, líbány, laskány a hlazeny, pak teprve se u nich dostavuje vzrušení. Nevzruší se náhle na základě jednoduchého impulsu. A bohužel většinou jsou tyto ženy velmi citlivé na inhibitory sexu – stres, negativní myšlenky a obavy, nespokojenost s vlastním tělem, strach z těhotenství apod.
„Standardním kulturním pohledem na sexuální touhu je ten, že přichází z čistého nebe, spontánně… jako blesk přímo do genitálií. Někdy to tak je, pro jisté procento žen a pro jisté procento mužů, ti tak skutečně zažívají sexuální touhu,“ tvrdí doktorka Nagoská, autorka bestselleru deníku New York Times s názvem Come As You Are.
Třicet procent žen bez ohledu na věk podle ní něco takového nezažívá skoro vůbec.
„Místo toho zažívají responsivní touhu, protože k ní dochází jako reakce na rozkoš, zatímco u spontánního vzrušení dochází ke vzrušení před rozkoší,“ vysvětluje Nagoská.
Jedinci mající zmíněný typ sexuální touhy a vzrušení by především měli pracovat na své psychice. Umět se zbavit negativních myšlenek a obav týkajících se vlastního těla a důsledků sexu. A také se nebát požádat si o laskání, doteky a rozkoš, která je pak stimuluje.
Sledujte nás na sociálních sítích: