Vypadají jako neškodné komplimenty, které používá skoro každý, ale mají v sobě nebezpečný podtext. Jakým slovům bychom se tedy měli v konverzaci s druhými rozhodně vyhnout?
Nejprve začněme větami hodnotícími vzhled našeho protějšku:
„Vypadáš unaveně.“
Nevinnou větičku, kterou třeba pouze vyjadřujeme svůj zájem o druhého, si náš protějšek (zvláště jde-li o ženu) může vyložit jako „vypadáš hrozně“. Proto je lepší projevit starost spíše otázkou typu: „Je všechno v pořádku?“ Tak dáme druhému příležitost svěřit se nám se svými případnými starostmi, aniž bychom ho nechtěně urazili.
„Páni, ty jsi tak zhubl/a!“
Tohle si můžete dovolit u dobrého kamaráda či kamarádky, o nichž víte, že se snaží bojovat se svou nadváhou – jednak jim dáte najevo, že se jejich snaha vyplácí, jednak je třeba i povzbudíte, aby nepolevovali. Ale u jiných lidí může tento výkřik vzbudit spíše rozpaky – znamená totiž, že předtím byli tlustí a pro nás tedy nejspíše neatraktivní. Zkuste spíše kompliment ve stylu: „Vypadáš skvěle“ (ale pozor, ne „dneska/poslední dobou apod. vypadáš skvěle“ – to by totiž znamenalo, že předtím váš protějšek skvěle nevypadal).
„Na svůj věk vypadáš moc dobře.“
Jistě, mysleli jste to dobře, ale v podstatě tím říkáte, že člověk vypadá dobře, pouze když ho porovnáte s lidmi stejného věku, nikoli obecně. Je to podobný příklad jako již zmíněné „dneska vypadáš skvěle“ (jen dneska, jindy ne). „Vypadáš moc dobře“ úplně postačí.
4. „Něco takového bych si obléknout nemohl/a...“
Možná jste to skutečně mysleli tak, že na takový model nemáte věk ani figuru, ale váš protějšek může slyšet něco jako: „Něco tak příšerného bych na sebe nikdy nenavlékl/a“. Zkuste být tedy konkrétnější a polichoťte ve smyslu: „Škoda, že nemám tak dlouhé nohy jako ty a nemůžu nosit úzké džíny“.
Také v práci bychom se některých frází měli vyvarovat:
„Tohle není moje práce!“
Pokud vás váš nadřízený požádá o nějakou práci navíc (za předpokladu, že na vás pravidelně nevrší práci vašich kolegů), takovéhle strohé odmítnutí je více než neslušné. Pokud máte skutečně práce nad hlavu, zkuste mu situaci spíše vysvětlit.
„Možná je to hloupost, ale...“
Pokud takhle začínáte na poradách prezentaci svého návrhu či nápadu, nepůsobíte zrovna důvěryhodně. Když si i vy myslíte, že je váš příspěvek do debaty, hloupý (a ještě to zdůrazníte předem), zbytečně si podkopáváte pozici. Takovéhle podceňování sama sebe do komunikace s nadřízeným, ale ani s kolegy, zkrátka nepatří. Rovnou řekněte, co máte na srdci, uvést to můžete větou typu: „Ještě mě napadlo/říkal jsem si...“
„Teď nemám čas se s tebou bavit!“
Stokrát to může být pravda, ale takováhle forma sdělení je zkrátka nevhodná, a to nezávisle na tom, zda mluvíte s kolegou či podřízeným. Lepší je v klidu vysvětlit, že máte nyní jinou práci a požádat dotyčného, zda byste se za ním mohli zastavit později.
TIP Bety: Máte trápení s láskou? Byl vám nevěrný? Poraďte se s naší poradkyní na lásku a vztahy Evou!
A za co vás nebudou mít rádi lidé, kteří se právě rozešli s partnerem?
„Byl/a jsi pro něho moc dobrý/á!“
Stokrát to může být pravda, ale co tím vlastně říkáte? Že váš protějšek si vlastně neuměl dobře vybrat, čímž jeho sebevědomí srazíte ještě o pár pater níž... Namísto toho je dobré říci něco ve smyslu: „Jeho/její škoda“.
„Jsem ráda, že jsi se ho/jí zbavil/a, stejně jsem ho nikdy neměl/a rád/a...“
A opět. Myslíte to nejspíš upřímně, ale vyvoláte tím jen vlnu vzpomínek, ve kterých jste vy sami přítele či přítelkyni svého protějšku vychvalovali. Navíc člověk začne přemýšlet, kolik kamarádů vlastně jeho volbu partnera schvalovalo a zda nepřitahuje „divné“ lidi. (Čtěte také: Už vás nebaví být sama? Kde a kdy najdete toho pravého?)
„Nechápu, jak člověk jako ty může být pořád bez partnera!“
Určitě jste to mysleli tak, že je vám záhadou, jak někdo tak chytrý a přitažlivý nemůže najít někoho, s kým by kráčel životem. Co ale slyší váš protějšek? „Co je na tobě špatného, že nikoho nemáš?“ Na sebevědomí mu to rozhodně nepřidá...
Sledujte nás na sociálních sítích:
