Podle analýzy kosterních pozůstatků měli časní lidé mnohem vyšší hladinu testosteronu než dnešní moderní člověk. A to v překladu znamená, že byli mnohem promiskuitnější, soutěživější a agresivnější než dnešní člověk. S tímto novým objevem přišel tým britských a kanadských archeologů.
Výzkumy potvrzují, že i u dnešního člověka existují značné rozdíly v hladině testosteronu. Významné je také působení tohoto mužského pohlavního hormonu na vyvíjející se plod v děloze. Čím více testosteronu na plod totiž působí, tím má mužský potomek delší prsteníček než ukazováček a je později v životě mužnější, promiskuitnější, ale také agresivnější, soutěživější a náchylnější k homosexualitě.
Archeologové z Kanady a Británie teď chtějí zkoumat kosterní pozůstatky jeskynních lidí, aby dokázali, že na ně v děloze skutečně působily vyšší hladiny testosteronu, což by znamenalo, že byli agresivnější a promiskuitnější.
Analýza kosterních pozůstatků ruky u neandrtálce, časného člověka druhu Homo sapiens, Australopitheka, dalších primátů a dnešních lidí prokázala, že nejvíce testosteronu měli právě časní lidé a neandrtálci, kteří tak byli výrazně promiskuitnější a agresivnější než dnešní člověk. Podle studie by třeba Australopithecus byl ale zřejmě velmi monogamní tvor.
„My jsme teď dokázali, že promiskuitní primáti včetně člověka mají ukazováček výrazně menší než prsteníček, zatímco u monogamních jedinců a druhů je ukazováček delší než prsteníček,“ tvrdí doktorka Emma Nelsonová z Liverpool University.
Sledujte nás na sociálních sítích:
