Unese česká nátura čtyřdenní pracovní týden

Práce zabere přesně tolik času, kolik ho máme k dispozici. To znamená, že čím více času máme, tím méně produktivní a efektivní jsme. Možná jste si toho také už všimli – věci, které pracující člověk stihne vyřídit za několik minut, lidé v důchodu řeší půl dne. „Příští týden bude pěkně rušný,“ říká babička do telefonu, „v pondělí musím k doktorovi a ve středu přijde na návštěvu kamarádka.“

Kolik toho v určitém časovém rozmezí stihneme, je vždy relativní. To jsme zažili už v minulém roce. Na jedné straně se ukázalo, kolik toho zvládneme za několik málo hodin, když soustředěně sedíme doma za psacím stolem. Na druhé straně stojí videokonference, které nám na produktivitě zase ubíraly.

Vyplatí se čtyři pracovní dny?

Na základě této zkušenosti vyvstává teď otázka, zda budeme skutečně výkonnější, pokud budeme mít k dispozici méně času. Nebo také, zda je možné zadané úkoly plnit i během méně pracovních dní. Vyplatí se vůbec pouhé čtyři pracovní dny?

Před několika týdny plnil noviny článek o experimentu na Islandu. Dva a půl tisíce zaměstnanců tam pracovalo několik let na kratší pracovní úvazek při plné mzdě. A nejenom úředníci, ale také například policisté, ošetřovatelé a učitelky v mateřské školce. Výsledek byl překvapující – méně stresu, lepší zdraví a mnohem lepší rovnováha mezi prací a soukromým životem.

Produktivita a kvalita práce buď zůstaly stejné, nebo dokonce vzrostly. Tento experiment vedl na Islandu k tomu, že dnes 86 procent zaměstnanců má kratší pracovní dobu – nebo má alespoň možnost ji mít.

Ale experiment na Islandu nebyl první. Už před ním vyzkoušeli ve švédském Göteborgu v různých oborech šestihodinový pracovní den. Göteborgský experiment ale ukázal, že vedle pozitivních efektů, informovali zaměstnanci o tom, že pracovní den byl mnohem náročnější. A pro některé zaměstnavatele byl takový experiment příliš drahý.

Jsme připraveni na kratší pracovní týden?

Poslední pracovní „revoluce“ proběhla v 60. letech, kdy se sjednotil pracovní týden na pět dní v týdnu. Do té doby se běžně pracovalo šest dní v týdnu, i když po kratší pracovní dobu. Do konce 80. let u nás probíhaly ještě takzvané „pracovní soboty“, ale postupně jich ubývalo, až do poslední v březnu 1989. Nadešel tedy už ten správný čas, zvážit krok směrem ke čtyřem pracovním dnům?

Většina z nás už čistě fyzickou práci nezastává, spíše se jedná o „práci hlavou“ – primárně tak trávíme pracovní dobu kreativitou, rozhodováním nebo řešením problémů. A je proto nutné si nejdříve odpovědět na otázku, kolik času denně dokážeme takovou činnost efektivně vykonávat.

A přitom vyvstává logicky ještě jedna otázka. My lidé jsme povětšinou aktivní bytosti a v prosperující společnosti máme luxus, ale také velkou zodpovědnost. Proto je důležité, aby si každý dokázal odpovědět na zásadní otázku: Co udělám s volným časem získaným navíc? Teprve potom budeme moci zodpovědně říct, zda jsme nebo nejsme na kratší pracovní týden připraveni.

Zdroj: názory autora, https://www.bbc.com/news/business-57724779, https://www.bbc.com/news/business-38843341