Komentáře k článku

občas se cítím velice vyčerpaný

A co takhle odjet na dovolenou někam daleko od všeho, úplně změnit prostředí a vypnout počítač i mobil *17*

mě vždycky pomohlo zajet si někam na pobyt do přírody,bez internetu

Syndrom vyhoření je dost krutá věc. Zažila jsem to nedávno a málem z toho skončila na psychiatrii. Jediné, co mi opravdu pomohlo, byla změna práce. Akorát že ten poslední měsíc ve staré práci trpěla... Ve starém zaměstnání jsem za celou dobu neměla pořádný oddech. Na telefonu a e-mailu člověk musel být 24 hodin denně. Mockrát jsem řešila naléhavosti o víkendu, nebo v cizině co šlo přes telefon. Samozřejmě bez nároku na peníze a celkově za mizernou výplatu. Pak se změnilo vedení i kolegové a už to šlo úplně do háje. Naložili na mě práci za 3 lidi a já se začala hroutit. Skončilo to mou výpovědí. Firma se cítila dotčená, že si dovoluji vyjádřit názor, že se tady práce absolutně nedá zvládat a že si nevážím jejich super firemní kultury...Výpovědní lhůta stála za to. Každý den 2 hodiny přesčasů, neustálé ponižování, nadávání. Každý den jsem brečela a v neděli jsem se cítila nejhůř. Dovolenou jsem si vzít nemohla, měla jsem 2 dny a bylo to ještě horší, než být v práci. Proto vím, že vzít si dovolenou a vypnout telefon nepomáhá. Má to ještě horší důsledky. Jediné, co pomůže, je změna. Nyní pracuji jinde, mám více peněz za méně práce, pracovní doba mi vyhovuje víc. Jsem konečně šťastná

teď na jaře jsem úplně vyhořená;-)

Moje práce byla mým koníčkem. Jen mi v ní občas vadili určití lidé.

Když jsem chodila do práce,tak mě moc bavila.

To dělají hlavně Vaše výběrové řízení *5*

*4*Já jsem asi taky vyhořelej, hlavně tam dole.😕

Pěkný článek, jak se ubránit syndromu vyhoření, určitě je to velmi nepříjemné. V práci jsem byla spokojena, ale vedoucí byla cholerická a nedalo:-O se s ní někdy vydržet, také jí proto vyhodili.

Zatím mě to baví