Být štědrý, milý, vstřícný a svědomitý se sice vyplatí v mezilidských vztazích, ale není to tolik podstatné pro kariérní úspěch a bohatství jako inteligence. Lidé s vyšším IQ jsou totiž úspěšnější a bohatší než ti, kteří jsou vlídní a vstřícní. Inteligence totiž více přispívá ke schopnosti spolupráce na pracovišti a obecně ve společnosti.
„Lidé, kteří jsou vstřícní, důvěřiví, svědomití a štědří, konají dobro pro sebe i druhé, ale jen v omezeném množství a jen po omezenou dobu. Naopak lidé, kteří jsou nadprůměrně inteligentní a přitom méně vlídní k okolí, prosperují více v dlouhodobém měřítku,“ tvrdí autoři z Bristolu, Minneapolis a Heidelbergu.
Podle autorů platí, že vyšší IQ souvisí s lepší schopností spolupracovat, což se odrazí na vyšších honorářích.
„Společnost je soudržná, pokud jsou lidé dost chytří na to, aby byli konzistentní ve svých strategiích. Předvídání společenských důsledků chování člověka včetně jeho vlivu na druhé je klíčem k úspěchu,“ tvrdí profesor Eugenio Proto z University of Bristol.
„Zaměřením se na inteligenci v raném dětství prostřednictvím vzdělání by mohlo potenciálně zvýšit nejen ekonomický úspěch jedince, ale také míru spolupráce ve společnosti později v životě,“ dodává doktor Andis Sofianos z Heidelberské univerzity.
Peníze jsou, čas ne...
Ačkoli máme často pocit, že bohatí lidé musejí být jen šťastní a nemají žádné starosti, není tomu tak ve všech ohledech. Ještě před několika lety se lidé snažící se dokazovat svůj vyšší společenský status chlubili exotickou dovolenou či novou golfovou výbavou. Sociologové z Harvardovy univerzity ale tvrdí, že tohle už dávno není moderní. Dnes se musejí ti, kdo chtějí být někým
„víc“, chlubit hektickým životním stylem.
„Filmy, časopisy a populární televizní pořady často zdůrazňují nadbytek peněz a volného času jako symbol bohatství. V posledních letech ale zobrazování bohatých relaxujících u bazénu či na jachtě, hrajících tenis či pólo vystřídaly reklamy představující velmi zaneprázdněné jedince, kteří pracují dlouhé hodiny a mají nedostatek volného času. Představování zaneprázdněnosti v práci a nedostatek volného času funguje jako viditelný signál statusu v očích okolí,“ tvrdí docent Neeru Paharia z Harvardovy univerzity.
Jeho závěry vyplývají z analýzy mediálních výstupů ve Wall Street Journal a podobných periodicích určených bohatým a úspěšným. Ale sám docent Paharia uznává, že tento koncept nefunguje univerzálně napříč všemi kulturami. Kupříkladu jeho výzkum v Itálii prokázal, že společnost jihoevropské velmoci stále vnímá jako symbol vysokého statusu a bohatství nadbytek volného času v luxusních letoviscích a trávení času aktivitami pro nejbohatší.
Sledujte nás na sociálních sítích:
