Které výdělky vám zvyšují důchod a naopak?

Výše důchodu závisí na získaném počtu let pojištění a výdělcích po roce 1986 po současnost. Ne všechny výdělky a příjmy se však do výpočtu důchodu zahrnují. Pokud z příjmu není odvedeno důchodové pojištění, tak vám důchod nezvýší. Jaké příjmy tedy neovlivní výši důchodu?

Při žádosti o důchod v roce 2011 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, v letech 1986 až 2010. Příjmy pro výpočet důchodu tak nezvyšuje např.:

    * práce na dohodu o provedení práce, práce načerno, příjmy z pronájmu, ve většině případů odměny statutárních orgánů společnosti (člen statutárního orgánu není zaměstnancem společnosti), příjmy z kapitálového majetku (dividendy, úroky a jiné výnosy), příjmy z převodu vlastní nemovitosti, příjmy z převodu účastni na společnosti s ručením omezeným, vypořádací podíl při zániku účasti společností obchodní společnosti, výhry v loteriích…

Doplatek do minimální mzdy se nevyplácí

V některých pracovních oborech je běžné, že zaměstnavatel je se zaměstnancem dohodnut, že oficiálně zaměstnanec pracuje za minimální mzdu 8 000 Kč a zbylou část peněz doplácí zaměstnavatel zaměstnanci z ruky „načerno“. Zaměstnavatel z této částky ušetří na povinných odvodech na pojistném, které činí 34 % z hrubé mzdy. Zaměstnanec z této částky neodvádí daně a pojistné. Pro důchodové účely je však tento postup pro zaměstnance nevýhodný. V případě, že oficiálně je jeho mzda 8 000 Kč a dalších 8 000 Kč dostává „z ruky“, tak se mu pro výpočet důchodu nebude počítat 16 000 Kč, jak se někteří zaměstnanci mylně domnívají, ale pouze 8 000 Kč. Výsledný důchod bude potom samozřejmě nízký.

OSVČ – rozhodující je určený vyměřovací základ

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí důchodové pojištění během roku formou pravidelných záloh. V letošním roce musí zaplatit každý měsíc do 20. dne následujícího měsíce (tj. za srpen do 20. září). Každoročně se přitom zvyšuje minimální záloha důchodového pojištění, která musí být zaplacena, i když je OSVČ ve ztrátě. V roce 2011 tak musí OSVČ každý měsíc zaplatit minimální 1 807 Kč (např. v roce 2010 to bylo 1 731 Kč a v roce 2007 „pouze“ 1 394 Kč). Do konce dubna následujícího roku musí potom OSVČ (bez daňového poradce) odevzdat na místně příslušné OSSZ dle bydliště Přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok. Sazba důchodového pojištění pro OSVČ činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je přitom 50 % ze zisku. OSVČ si však může sama určit vyměřovací základ, který však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ. Při výpočtu důchodu u OSVČ není rozhodující dosažený zisk, ale částka, ze které se skutečně odvedlo důchodové pojištění.

    * Praktický výpočet: OSVČ pan Zelený dosáhne za rok 2011 zisku ve výši 600 000 Kč. Vyměřovacím základem pana Zeleného je tedy částka 300 000 Kč (600 000 Kč x 50 %). Pokud by určený vyměřovací základ byl shodný s vypočteným vyměřovacím základem, potom by odvedl pan Zelený na důchodovém pojištění za celý rok 2011 částku ve výši 87 600 Kč (29,2 % z 300 000 Kč). V tomto případě by se panu Zelenému pro výpočet důchodu za rok 2011 počítal příjem 300 000 Kč. Pan Zelený si však může určit i vyšší nebo nižší vyměřovací základ, musí však být dodržen minimální vyměřovací základ. V případě, že by si pan Zelený určil minimální vyměřovací základ. Pro rok 2011 je měsíční minimální vyměřovací základ 6 185 Kč, za celý rok tedy 74 220 Kč. Při určeném vyměřovacím základu 74 220 Kč by pan Zelený zaplatil za rok 2011 na důchodovém pojištění 21 673 Kč, ale při výpočtu důchodu by se panu Zelenému za rok 2011 počítal příjem 74 220 Kč (což je méně než minimální mzda).

Nízký by byl i invalidní důchod

Práce na dohodu o provedení práce, výdělek „načerno“ nebo určování minimálního vyměřovacího základu u OSVČ neovlivní pouze výši klasického starobního důchodu (i předčasného), ale také invalidní důchod. Nízké odvody na důchodovém pojištění mohou mít za následek v případě zdravotních problémů velmi nízký invalidní důchod (prvního, druhého nebo třetího stupně).

I když to tak na první pohled nevypadá, tak v konečném důsledku může být velmi nevýhodná práce na dohodu o provedení práce. Mnoho občanů totiž v letních měsících pracuje pouze na dohodu o provedení práce. Z dohodnutého příjmu sice neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, současně však také nejsou důchodově pojištění. Pokud občan v daném měsíci pracuje pouze na dohodu o provedení práce a bude tak dělat v produktivním životě často, tak nemusí splnit zákonnou podmínku pro přiznání důchodu. Nezíská totiž potřebnou dobu pojištění.

    * Po roce 2018 bude přitom nutné získat 35 let pojištění, aby vznikl nárok na starobní důchod.
    * Potřebnou dobu pojištění je nutno získat i pro přiznání invalidního důchodu. Mít zdravotní komplikace automaticky nezaručuje přiznání invalidního důchodu. Je nutné splnit zákonné podmínky, hlavní podmínkou je přitom získání potřebné doby pojištění. Potřebná doba pojištění je odstupňována dle věku. Např. občan starší 28 let musí získat 5 let pojištění v posledních 10 letech.

Partnerem rubriky je web www.finance.cz