Proč se ze zdravě myslícího člověka stává monstrum, když postoupí v práci či společnosti na vlivnou pozici? Protože moc skutečně ničí zdravý rozum. Tvrdí to vědci z Kanady s tím, že v pozici šéfa přidělená moc změní způsob fungování mozku a především zlikviduje schopnost empatie. Také proto jsou šéfové, manažeři, premiéři a jiní vedoucí často bezcitní a neschopní chápat emoce druhých.
Vědci z Ontaria sledovali funkce mozku u mnoha osob. Jedinci, kteří byli ve vedoucích funkcích a měli poměrně velkou moc, měli velmi málo aktivní centrum empatie. A čím déle člověk žil v pocitu silné moci, tím výraznější poškození mozek vykazoval.
Ačkoli studie přesně nepopisuje způsob, jímž dochází v mocné pozici k poškození mozku, potvrzuje, že moc skutečně zdravé myšlení korumpuje.
„Náš výzkum potvrzuje, že lidé, kteří se stanou mocnými, přestanou být empatičtí, a tudíž nedokážou chápat emoce svých podřízených,“ tvrdí autoři z McMaster University v Ontariu.
„Mnoho lidí bylo svědky toho, že kolega povýšil na mocnou pozici a došlo u něj ke změnám v jeho chování, a ne zrovna k pozitivním změnám. Moc má, podle všeho, výrazný vliv na neurokognitivní systém stojící za chováním,“ dodává doktor Sukhvinder Obhi z Ontaria.
Pozor i na stres
Mimochodem, moc není to jediné, co dokáže jindy empatické osoby proměnit v nevšímavé a neomalené jedince! Také pokud jsou lidé ve stresu, většinou se chovají velmi lhostejně vůči okolí. Kanadští vědci zjistili, že za sníženou schopností empatie ve stresovém prostředí můžou zřejmě stresové hormony, které odpojují mozková centra důležitá pro vcítění se do druhých.
Jeffrey Mogil z McGillovy univerzity v Montrealu zkoumal účinky stresu na empatii u hlodavců. Jednu část vystavil stresu, druhé podal lék metyrapon, který blokuje účinky stresových hormonů. Po jeho podání byla zvířata mnohem vnímavější vůči utrpení jiných příslušníků svého druhu než ve stresujícím prostředí bez metyraponu.
„Biochemické změny související se vznikem stresu jsou prevencí emocionální nakažlivosti u zvířat,“ tvrdí profesor Jeffrey Mogil. Ačkoli je u člověka empatie vlastností nejen vrozenou, ale také ovlivněnou společností a výchovou, objevy této a dalších podobných studií mohou vysvětlovat to, proč jsou lidé pod silným stresem méně vnímaví vůči svému okolí.
Emocionální nakažlivost je typickým rysem u sociálně žijících savců včetně člověka. Znamená, že když jeden nebo více jedinců skupiny určitého druhu trpí, ostatní pociťují jistou intenzitu utrpení také a chovají se podle toho. U lidí to známe většinou v souvislosti s blízkými. Když se blízká osoba omylem udeří, silně empatický člověk mnohdy zavolá rovněž au a chytí se za místo, kam se udeřil jeho blízký. Mozek empatického člověka navíc vyvolá jistou představu o bolesti, kterou skutečně cítí jen poraněný. Tato představa o stavu trpícího je velmi důležitá z evolučního hlediska. Pomáhá formovat sociálně velmi složitá společenství.
Sledujte nás na sociálních sítích:
