Vědci z Londýna dokázali, že v lidech je přirozeně zakotvená dobrota a čestné chování vyvolává v mozku pozitivnější reakce než to nepoctivé. Z experimentálních pokusů totiž vyplývá, že mozek většiny lidí reaguje pozitivněji na čestně vydělané peníze – zažívá silnější pocit radosti – než na nepoctivě získané finance.
Obecně je zisk peněz pro většinu lidí příjemný, představuje hmotné zajištění a život bez materiálního strádání. Proto mozek na zdroj tohoto blahobytu reaguje pozitivně. Ale je také schopen rozlišovat čestné a nepoctivé chování. Na to první reaguje pozitivně a takové chování posiluje, to druhé u většiny lidí naopak inhibuje. Poctivě vydělané peníze v mozku produkují silnější pozitivní odezvu. A podle vědců z Londýna to naznačuje, že lidé jsou biologicky předurčeni k sociálně dobrému chování.
„Když se rozhodujeme, síť mozkových center počítá, jak hodnotné naše možnosti jsou. Nepoctivé zisky produkují slabší reakce v této síti, což může vysvětlit, proč se většina lidí raději nesnaží získávat peníze na úkor druhých či nepoctivě. Naše výsledky naznačují, že peníze nejsou obecně vždy tak přitažlivé,“ míní doktorka Molly Crockettová z University College London.
Při poctivém chování a čestném zisku peněz je silně aktivní boční předčení kůra, která se považuje za centrum morálky. To se také silně aktivovalo při poctivém zisku peněz, ale naopak inhibovalo ostatní centra v mozku ve chvíli, kdy byla odměna získána nečestně.
„Dokázali jsme tímto, jak hodnoty, které řídí naše rozhodování, reagují pružně na morální souvislosti,“ míní jeden ze spoluautorů profesor Ray Dolan.
Jak je to s tím štěstím?
Za peníze si štěstí nekoupíš, zpívá se v jedné písni. Psychologové téměř souhlasí. Nakupování skutečně neposkytuje vnitřní štěstí ani materialisticky založeným lidem. Krom krátkodobého potěšení. Mnohem dlouhodobější pocit radosti ale může podle kalifornských psychologů přivodit nakupování zážitků. A také předmětů, které zážitky zprostředkovávají či tvoří.
Doktoři Darwin Guevarra z University of Michigan a Ryan Howell ze San Francisco State University sledovali účinky nakupování na dlouhodobý vnitřní pocit pohody a štěstí. V experimentálním výzkumu rozdělili nakupující do tří skupin, první si pořizovala materiální věci, druhá zážitkové produkty a třetí přímo životní zážitky.
Podle sledování nejméně štěstí a radosti přináší nákup materiálních věcí. Naopak nákup zážitkových produktů (věcí zprostředkovávajících zážitek – tenisky, sportovní výbava či videohra) přinášejí stejnou míru radosti jako přímo nákup zážitků (koncert či cestování).
„Když jsme poprvé chtěli zkoumat tuto hybridní kategorii zážitkových produktů, mysleli jsme si, že i když se prokáže, že přinášejí více štěstí než materiální věci, přinesou méně štěstí a radosti než samotné zážitky. Překvapilo nás, že zážitkové produkty tvoří podobnou míru radosti a štěstí jako životní zážitky,“ tvrdí autoři studie.
Sledujte nás na sociálních sítích:
