Deset let v jednom zaměstnání. Je to dlouho, nebo ne? Zatímco někteří lidé vidí v dlouholetém setrvání na jednom místě samá pozitiva, jiní si ani nedovedou představit, že by jednu práci vykonávali déle než 3 roky. Existuje vůbec „optimální“ doba pro změnu zaměstnání?
Předně je třeba říci, že je to individuální. Spíše než délkou pracovního poměru je lepší řídit se vlastním pocitem a mírou motivace pro setrvání v dané práci. Jak spolehlivě poznat, že už je třeba porozhlédnout se po něčem novém?
Pokud budete souhlasit s většinou následujících tvrzení, pak by možná bylo dobré zamyslet se nad tím, zda již není na čase začít mapovat trh práce.
Už se nechcete učit nic nového
Říká se, že člověk se každý den učí něco nového – a v práci to platí také. V drtivé většině zaměstnání je dokonce žádoucí, aby se člověk dále vzdělával a poznával novinky v daném oboru. Jenže co když k něčemu takovému vůbec nemáte chuť? Všechna možná školení vám přijdou zbytečná, příručky či články týkající se vaší práce a jejího zefektivňování nemáte motivaci ani otevřít a o tom, že byste se vzdělávali sami, nemůže být ani řeč. To není právě nejlepší základ pro další setrvání.
Odmítáte cokoli nového
Jistě, nikdo si nepřeje být zavalen další a další prací nebo úkoly, jež by musel řešit ještě nad rámec běžných pracovních povinností, ale občas není zbytí. Každý čas od času musí vyřešit něco nového, co je tak nějak navíc. Pokud se ale zuby nehty bráníte jakémukoli úkolu či pomoci kolegovi s tím, že „to rozhodně není moje práce“, může to signalizovat, že je vám vlastně jedno, co se kolem vás děje, a že nemáte žádnou motivaci.
Pracujete jen pro peníze
Samozřejmě, že každý z nás pracuje primárně proto, aby se uživil, ale je důležité, aby vám práce přinášela také radost a vnitřní uspokojení. Aby vás bavila i přes všechny problémy a náročné úkoly. Abyste do ní chodili rádi. Pokud ve vás takové pocity vaše zaměstnání nevyvolává, může to být znamením, že je něco špatně. A že není od věci se porozhlédnout po něčem jiném.
Neužíváte si neděle
Pokud na vás práce vytváří přílišný tlak a už jen pomyšlení na ni ve vás vyvolá téměř strach či úzkost, zamyslete se nad tím, zda vám za takové nervy vlastně stojí. Spoustu lidí dokonce práce stresuje tak, že ani nespí a z víkendu si užijí maximálně sobotu – v neděli už jsou totiž myšlenkami zase v práci a celý den tak mají zkažený.
Jste unavení z kolegů
Vztahy na pracovišti není dobré podceňovat. Jenže co když už máte s kolegy pořádnou „ponorku“? Co když už si nemáte co říct, vyhýbáte se jim, nechcete s nimi mluvit ani o práci, ani o osobních věcech a nejraději ze všeho byste byli, kdybyste je vůbec nemuseli potkat? Samozřejmě, i izolovaně můžete svou práci vykonávat dobře, ale bez sociálních vazeb vám nebude přinášet takové uspokojení. A to může být jeden z prvních kroků na cestě ke změně zaměstnání…
Sledujte nás na sociálních sítích:
