Až vám zase zaměstnavatel bude tvrdit, že přesčasy jsou vyjádřením loajality zaměstnance, pamatujte na to, že mu pomáháte k tučným firemním ziskům také za cenu vlastního psychického a fyzického zdraví. Podle australských vědců totiž práce více než devětatřicet hodin týdně vážně poškozuje zdraví fyzické i mentální a zkracuje život.
Profesoři z Australské národní univerzity tvrdí, že pracovní týden dlouhý více než čtyřicet hodin nemůže v moderní zrychlené době plné technologií fungovat v souladu s lidským zdravím. Nikdy v historii totiž práce nebyla tak stresující ve smyslu zátěže kladené na psychiku. Nikdy nebyl pracovní den tak rychlý a pracujícího nerozptylovalo tolik technologií jako dnes.
„Ne všechny pracovní hodiny jsou si rovny,“ vysvětlují autoři studie. A přesčasy náročných povolání v kancelářích výrazně zvyšují riziko onemocnění vážnými chorobami.
„Dlouhá pracovní doba poškozuje fyzické a mentální zdraví člověka, protože zkracuje dobu, kterou může člověk věnovat řádné stravě, pohybu a péči o sebe,“ vysvětluje doktor Huong Dinh.
Podle analýzy pracovní doby osmi tisíc pracujících z nejrůznějších oborů by ženy neměly pracovat déle než čtyřiatřicet hodin týdně, muži devětatřicet. Nad tento limit už platí také svým psychickým a fyzickým zdravím.
„Australané by také měli odmítnout rozšířený názor, že lidé musejí pracovat přesčas, aby vykonali dobrou práci,“ dodala spoluautorka studie profesorka Lyndall Strazdinsová.
Pozor na směny
Přesčasy nejsou jediným nebezpečím, které pro nás naše zaměstnání představuje. Pokud pracujete na směny, je vaše zdraví ohrožené víc než zdraví lidí, kteří mají tradiční pracovní dobu.
Zvláště pro ženy má změna pracovní doby mezi dnem a nocí v dlouhodobém měřítku zhoubný vliv na zdraví srdce a cév a zvyšuje přímo riziko předčasného úmrtí. Vyplývá to z rozsáhlé studie s velmi průkaznými a vědecky validními závěry.
Američtí vědci v průběhu čtyřiadvaceti let sledovali 189 tisíc žen a zjistili, že ty, které během této doby střídaly pracovní dobu v třísměnném provozu – někdy pracovaly dopoledne, jinde odpoledne či v noci – umíraly předčasně mnohem častěji než ženy, které měly standardní pracovní dobu od rána do odpoledne. Příčinou úmrtí byly choroby cév a srdce.
„Existuje bezpočet velmi dobře známých rizik pro rozvoj chorob koronárních cév srdce, jako kouření, špatná strava, nedostatek pohybu a zvýšené množství tuku na těle. Ale i když vyloučíme z analýzy všechny tyto rizikové faktory, zůstává nám velmi vysoké riziko rozvoje chorob koronárních cév srdce u lidí pracujících v třísměnném provozu,“ uvedla doktorka Celine Vetterová z Bostonu, autorka studie.
Sledujte nás na sociálních sítích:
