Nejvyšší správní soud rozhodl, že zveřejnění fotografie zloděje na sociální síti je protiprávní. Nemůže to podle něj udělat poškozený obchodník, ale jen orgán státu garantující bezpečnost, tedy Policie ČR. Soud tedy nepřímo upřednostnil osobnostní práva zloděje nad majetkovým právem podnikatele.
V listopadu 2011 zloděj ukradl z pražského obchodu drahé elektrokolo. Majitel obchodu měl však celou krádež natočenou na průmyslovou kameru. Fotografii zloděje zveřejnil na svém Facebooku a požádal veřejnost o sdílení a pomoc při pátrání. Jeho snaha byla úspěšná a díky zveřejnění byl skutečně zloděj dopaden a kolo objeveno.
Úřad pro ochranu osobních údajů však dal podnikateli v dubnu 2012 pokutu 5 tisíc korun. „
Úřadu ani tak nevadilo samotné pořízení snímku zloděje. Vadilo mu zveřejnění na Facebooku. To podle něj již bylo v rozporu s účelem pořizování kamerového záznamu,“ uvádí advokát Ondřej Preuss z webu DostupnyAdvokat.cz a doplňuje: „Úřad nevyloučil, že v případě odcizení majetku nebo způsobení jiné škody může kamerový systém, resp. záznam z něj napomoci zajištění pachatele, ale má za to, že zveřejnit záznamy může pouze orgán policie.“
S tímto závěrem se však neztotožnil Městský soud v Praze. Podle soudu úřad vlastně vůbec neuvedl, z jakého důvodu považuje zpracování údajů ve formě zveřejnění fotografie na sociální síti Facebook za rozporné s účelem, pro který jsou údaje shromažďovány.
„
Účelem je totiž samozřejmě ochrana majetku a té bylo naopak zveřejněním dosaženo dokonale, když bylo kolo nalezeno v jednom z bazarů na Praze 8 a dopaden a usvědčen i samotný pachatel,” poznamenává Ondřej Preuss.
V této souvislosti je podle soudu stěžejní posouzení otázky proporcionality a vyvážení práva na ochranu osobních údajů subjektu údajů v porovnání s právem žalobce na ochranu vlastního majetku.
„
Jinými slovy, Městský soud zde dává na misky vah na jedné straně právo na ochranu osobnosti a osobních údajů zloděje a na druhou stranu právo na nerušené užívání majetku podnikatele. Trochu zde rýpe do Úřadu na ochranu osobních údajů, který podle něj staví ochranu soukromí pachatele trestného činu nad právo majitele na ochranu vlastního majetku. Sám soud to vidí přesně opačně. K logickému upřednostnění práva podnikatele navíc soud vedla i skutečnost, že zloděj kradl, i když věděl, že je při tom natáčen a bylo mu to jedno,“ doplňuje advokát Preuss z webu DostupnyAdvokat.cz.
Úřad na ochranu osobních údajů proti tomuto rozhodnutí podal kasační stížnost. Dopadení pachatelů trestných činů v demokratickém právním státě je podle něj rolí policie ČR a nikoliv poškozeného obchodníka. Ten má jen záznamy předat policii a ctít presumpci neviny, dokud nerozhodne soud.
„
Z mého pohledu nesprávně této argumentaci přisvědčil i Nejvyšší správní soud. Podle něj za dané situace totiž k žádnému konfliktu mezi právem na ochranu majetku podnikatele a právem na ochranu osobních údajů zloděje nedochází a není co poměřovat. Zákon sám totiž údajně stanoví, kudy vedou hranice mezi právem na ochranu majetku na straně jedné a právem na ochranu osobních údajů na straně druhé,“ kritizuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Ondřej Preuss.
Z posledního rozsudku tedy plyne, že můžete dostat pokutu, pokud zveřejníte na Facebooku osobní údaje zloděje, byť by byl později i díky tomu usvědčen. Je však možné, že celou věc ještě později zvrátí Ústavní soud.
Sledujte nás na sociálních sítích:
