Bohatneme, ale jsme stále nešťastní, tvrdí vědci

Jak za posledních dvacet let roste v Evropě životní úroveň, ubývá výrazně těch, kteří se cítí v psychické pohodě, a přibývá naopak těch, kteří mají vážné psychické potíže a choroby. Problémem podle expertů je neustálý tlak evropských vlád na zvyšování ekonomického růstu, místo aby se snažily zajistit lidem pohodlnější život.

„Ekonomický růst nemá žádný smysl, pokud jsou lidé stále více ve stresu a cítí se pod větším tlakem a psychicky zničení,“ varoval profesor Andrew Oswald z University of Warwick, který pracuje také v Sarkozyho komisi pro výzkum vztahu mezi štěstím a prosperitou.

Jen Británie v období mezi roky 1993 až 2007 zbohatla o 40 procent, ovšem podle studie výrazně přibylo jedinců s neurotickými symptomy a běžnými psychiatrickými poruchami. Podobně je tomu také ve většině zemí Evropy.

„Potřebovali jsme ekonomický růst na počátku dvacátého století, africké země ho potřebují dnes. Ale my dnes nepotřebujeme větší televize a automobily, které budou jezdit rychlostí přes 240 kilometrů za hodinu. Jsou to jen věci, které překračují meze materiálních potřeb lidského organismu,“ tvrdí profesor Oswald podle britského listu The Guardian.

Tip Bety: Máte trable s financemi? Nevíte, na jaké sociální dávky máte nárok? Pečujete o nemocného člena rodiny? Poraďte se ZDARMA s naší sociální pracovnicí Vlaďkou, jak o příspěvky zažádat.

Za psychickými problémy v moderní společnosti vidí hned několik faktorů. Prvním je extrémní stres a tlak v moderní práci. Druhým je skutečnost, že lidé jsou stvoření, která se neustále srovnávají, takže vzniká obrovský závod v tom, kdo je lepší. A třetím je skutečnost, že lidé často konají a volí ve svém životě mylně. Touží po štěstí, ale dělají to, co je činí nešťastnými.

Horší je pak podle Oswalda skutečnost, že těmto trendům podléhají už i dnešní teenageři, mezi nimiž prudce roste počet těch s psychickými potížemi.