Odstranění vrásek botoxem následují deprese. Tvrdí velšští vědci, podle nichž totiž umrtvení mimických svalů vede k neschopnosti smát se v obličeji. Ačkoli se může zdát, že je důležitý vnitřní úsměv, výzkumy naznačují, že tomu tak není. Smích je totiž bez možnosti vyjádření v obličeji nefunkční.
Několik předchozích výzkumů v této oblasti velšským objevům nahrává. Psychologové z USA třeba prokázali, že když se člověk směje fyzicky – vědomě se začne usmívat v obličeji, ačkoli uvnitř v duši mu do smíchu není – po chvíli se dostavuje blažený pocit veselí i v duši. Mimické vyjádření smíchu je tak zřejmě pro skutečný prožitek radosti a veselí nezbytný.
Pokud se však člověk rozhodne zbavit vrásek botulotoxinem, umrtví mu estetický lékař také mimické vrásky. Tím dojde k neschopnosti vyjadřovat smích v obličeji a člověk přichází také o vnitřní radost a veselí. Nakonec propadá depresím a snížené náladě.
„Znamená to, že léčba botoxem může nepřímo vyvolat deprese,“ tvrdí psycholog Michael Lewis z Cardiff University.
Přitom předchozí průzkumy hovořily o něčem jiném. Po aplikaci botoxu došlo u žen ke zlepšení nálady. Jenže pouze dočasnému. Byly podle všeho v krátkodobé euforii z vyhlazeného obličeje a lepší vizáže. V dlouhodobém měřítku však botox pozitivně na psychiku nepůsobí.
„Výraz v obličeji silně ovlivňuje naše emoce, které cítíme. Smějeme se, protože jsme šťastní, ale úsměv sám nás naopak dokáže učinit šťastnými. Léčiva jako botox brání lidem ve schopnosti vyjadřovat emoce v obličeji,“ vysvětluje doktor Lewis.
Botox ovlivňuje negativně také intersociální vztahy. Protože při komunikaci jsou základní mimické exprese v obličeji velmi důležité. Lidé potřebují vnímat také to, jak se druhý tváří. Údiv, skepticismus, pohoršení, nadšení, blaženost, radost, znechucení, naštvanost. To vše a mnohé další lze vyčíst z tváře během milisekundy, jenže u lidí s botoxem nikoli. A negativně to tak ovlivňuje jejich vztahy s druhými a také vlastní emocionální prožívání.
Sledujte nás na sociálních sítích:
