Fekální transplantace je klíčem k delšímu mládí

Modelka, podnikatelka a hvězda sociálních sítí Kim Kardashian kdysi při jednom rozhovoru vzbudila rozruch tvrzením, že by klidně snědla i své hovínko, kdyby díky tomu vypadala mladší. Nechutnost? Bezpochyby. Ovšem o fekáliích se teď začalo mluvit i ve vědeckých kruzích. Prý skutečně omlazují!

Objev století?

Britský výzkum (1) expertů z výzkumného ústavu Quadram Institute, kteří spolupracovali s odborníky z vysoké školy University of East Anglia, boří veškeré hranice. Jeho autoři se totiž domnívají, že proces fekální transplantace může zvrátit charakteristické znaky stárnutí ve střevech, očích i mozku. Výzkum byl sice proveden na myších, nikoli na lidech, ovšem prý slibuje nadějné vyhlídky do budoucna. Jak probíhal?

Toaleta jako místo, kde se dějí zázraky

Vědci transplantovali mikroby fekální mikroflóry mladých hlodavců do těl těch starších. A nestačili se divit, protože u letitých příjemců docházelo ke skutečně razantním omlazujícím změnám. „Tato průkopnická studie poskytuje vzrušující důkazy o přímé účasti střevních mikrobů na zpomalení stárnutí. Nabízí tím potenciální řešení v podobě substituční terapie, jež může být v příštích letech využita i k léčebným účelům,“ nešetří chválou spoluautor studie, kterým je britský specialista přes střevní mikroflóru Simon Carding (1). A co vy, šli byste do toho?

Medicína s mnoha výhodami

Organismy, které žijí v našich střevech, pro nás vykonávají spoustu důležitých věcí. Jejich funkce zahrnují trávení potravy, udržování střevní výstelky a výchovu imunitního systému. Zlepšují dokonce účinnost některých léků. I proto je teď fekální transplantaci věnována velká pozornost. Stále častěji se objevují názory, že může přispět k léčbě bakteriálních infekcí. Střeva jsou v podstatě jako náš druhý mozek. Pokud jsou jejich bakterie v pořádku, pak je v pořádku i celé tělo (2)

Zdroje: (1) www.sciencedaily.com/releases/2022/05/220504082622.htm?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc#:~:text=Summary%3A,gut%2C eyes%2C and brain., (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5433529/