Ruce jsou denně vystavovány nepříznivým vlivům: například výkyvům počasí nebo používání agresivních mýdel a saponátů. Dokážou krémy na ruce zabránit nechtěné ztrátě vody, podráždění či popraskání pokožky? Spotřebitelská organizace dTest otestovala kvalitu a účinnost 25 přípravků. U většiny z nich laboratorní měření potvrdila hydratační účinek a podporu správné funkce kožní bariéry. Dobrovolnice byly však při hodnocení péče o ruce přísnější.
Nevěřte všemu, co je psáno na obale
Hlavním cílem nezávislého testu spotřebitelské organizace dTest bylo změřit, jak účinné jsou krémy, které na etiketě slibují péči o suchou, poškozenou, podrážděnou nebo popraskanou pokožku. Organizace podrobila laboratorním zkouškám celkem 25 přípravků běžně dostupných v hypermarketech, lékárnách nebo sítích drogérií. V laboratoři dTest zjišťoval, nakolik jsou ruce po nanesení krému hydratované a jestli přípravek dokáže zamezit nechtěné ztrátě vody z pokožky. Běžné uživatelky potom do celkového hodnocení přispěly známkováním kosmetických vlastností krémů, jako je roztíratelnost, rychlost vstřebávání, vůně, lepkavost, pocit hydratace nebo pocit hladkých rukou.
Akreditovaná laboratoř otestovala každý krém vždy na dvaceti párech rukou žen ve věku mezi 25 až 67 lety. Týden před měřením ani v jeho průběhu nesměly účastnice testu používat v oblasti rukou žádné další kosmetické přípravky. První měření měla za úkol zjistit, v jakém stavu je pokožka rukou před použitím krému. Během následujících dvou týdnů potom ženy používaly testovaný přípravek dvakrát denně vždy na stejné místo v přesně určeném množství. Závěrečná měření zachytila stav pokožky po pravidelné aplikaci produktu. Porovnáním výsledků počátečních a závěrečných měření vyšlo najevo, jak používání konkrétního krému změnilo sledované vlastnosti a funkce pokožky.
Dokážou skutečně krémy ochránit pokožku?
Krémy na ruce používají spotřebitelé především proto, aby dodali pokožce potřebnou hydrataci a aby se jim ruce dále nevysušovaly. Tyto parametry dTest objektivně změřil. „
Hydrataci pokožky jsme v laboratoři měřili pomocí přístroje zvaného korneometr. Ten se v oblasti kosmetiky používá běžně, dokáže totiž porovnat stav kůže před ošetřením kosmetickým přípravkem a po něm. Získané hodnoty vypovídají o stupni vlhkosti povrchu kůže. Dále jsme zjišťovali hodnoty související s transepidermální ztrátou vody – ty jednoduše řečeno ukazují, jestli kožní bariéra funguje tak, jak má. V ideálním případě by měla odolávat nepříznivým vnějším vlivům a zároveň zadržovat vodu, čímž zajistí pokožce potřebnou vláhu,“ říká šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová a dodává:
„Všechny testované produkty se o vaše ruce víceméně postarají – v laboratoři jsme v tomto ohledu nenarazili na vyloženého propadlíka.“
Nekopromisní hodnocení
Zatímco laboratoř byla s většinou krémů z hlediska jejich funkčnosti spokojená, dobrovolnice z nich nijak zvlášť nadšené nebyly. Ani jeden přípravek si od běžných uživatelek neodnesl za hodnocení kosmetických vlastností nejvyšší známku.
U všech krémů dTest hodnotil i složení a informace uváděné na obalu. Výrobky ztratily body například za zavádějící tvrzení „hypoalergenní“ nebo „dermatologicky testováno“. V obou případech totiž nejsou přesně stanoveny podmínky, za jakých přípravky toto tvrzení splňují. Lze je tak vnímat spíš jako marketingový trik.
O výsledné známce rozhodovala také přítomnost endokrinních disruptorů, které mohou nepříznivě ovlivnit přirozené fungování hormonálního systému. „Na endokrinní disruptor, konkrétně propylparaben, jsme narazili pouze v olivové Induloně, kterou tento fakt posunul ke konci tabulky,“ poznamenává Hana Hoffmannová. Dobrou zprávou je, že v žádném z testovaných přípravků se neobjevila látka buthylphenyl methylpropional, kterou vyhodnotila Evropská komise v roce 2016 jako potenciálně nebezpečnou a dráždivou.
A jak vybrat ten správný krém? Pozor na nežádoucí látky
Všechny kosmetické přípravky musejí své složení uvádět v rámci takzvaného INCI listu (mezinárodní nomenklatury kosmetických přísad), který je uveden na zadní straně obalu. Snažte se vyhnout přípravkům, které obsahují endokrinní disruptory. Ve složení se nejčastěji vyskytují jako propylparaben, butylparaben, ethylhexyl methoxycinnammate, BHA, oxybenzon, cyclotetrasiloxane. Dejte si pozor také na potenciálně nebezpečnou a dráždivou látku butylphenyl methylpropional, která patří mezi alergeny. U kosmetiky nadbytečná je také vonná složka HICC (hydroxyisohexyl 3-cyclohexene carboxaldehyde), kterou plánuje Evropská komise od roku 2021 zakázat. Spolu s jejím používáním v kosmetických výrobcích se totiž v posledních letech objevuje čím dál tím více případů alergických reakcí.
Jak je to s alergeny v kosmetice?
Na etiketě musí být mimo jiné uvedeno, pokud krém obsahuje některý z 26 alergenů, které se běžně vyskytují v kosmetických výrobcích a detergentech: Amyl cinnamal, Amylcinnamyl alcohol, Benzyl alcohol, Benzyl salicylate, Cinnamyl alcohol, Cinnamal, Citral, Coumarin, Eugenol, Geraniol, Hydroxycitronellal, Hydroxymethylpentyl-cyclohexenecarboxaldehyde, Isoeugenol, Anisyl alcohol, Benzyl benzoate, Benzyl cinnamate, Citronellol, Farnesol, Hexyl cinnamaldehyde, Lilial, d-Limonene, Linalool, Methyl heptine carbonate, 3-Methyl-4-(2,6,6-trimethyl-2-cyclohexen-1-yl)-3-buten-2-one, Oak moss, Tree moss. Jestliže patříte mezi alergiky, doporučujeme, abyste se uvedeným látkám vyhnuli. K pečlivému čtení etiket ale vybízíme plošně všechny spotřebitele, můžete tím předejít nepříjemným překvapením.
Sledujte nás na sociálních sítích:
