Vyměnit pleny za nočník. Zní to jednoduše, ale pro mnohé maminky i jejich dítka je to přímo revoluce. A tak mají především novopečené mámy z navykání dítěte na nočník obavy. Kdy začít? Jak začít? Pokud tyto otázky trápí i vás, poradíme vám!
Předně je třeba zdůraznit, že navykání na nočník není soutěž ani nepřekonatelný úkol. Každé dítě ho jednou v pohodě zvládne, takže zapomeňte na předhánění se s kamarádkou či sousedkou, jež má stejně staré dítě.
Kdy vybalit obávaný nástroj?
Za dob našich babiček se s nácvikem začínalo podstatně dříve než dnes, už okolo 12. měsíce věku miminka. Jenže to podle odborníků dětem neprospívalo. Roční dítě se totiž vyprazdňuje zcela samovolně a nedokáže si procesy uvědomit, natož je nějak ovládat. Spoje mezi mozkem, nervy a svaly, které se podílejí na močení či zadržení vylučování, nejsou v jednom roce ještě dostatečně zralé. Kolem 15. měsíce věku se schopnost udržet moč začíná zlepšovat. Čurání už není tak časté jako u miminek.
S nácvikem chození na nočník (nebo na malé prkénko na záchodě) se v současnosti začíná ideálně kolem druhého roku dítěte. To už dítě umí „zalarmovat“ rodiče, že se mu chce na záchod. Malou pomůckou pro rodiče může být dovednost samostatně se najíst. Pokud už je dítě schopno nakrmit se samo, je pravděpodobné, že zvládne i trénink chození na nočník.
Seď a čůrej?
Pamatovat byste si měli základní pravidlo. Donucovací prostředky k vykonání fyziologické potřeby v pravidelný čas nepřinášejí skoro žádné výsledky. Nucené vysedávání na nočníku nikam nevede a dítě k tomu jen získá odpor. Lepší bude to občas zkusit, a pokud se po krátké chvilce nic neděje, zase potomka obléknout… a zkusit to třeba za chvíli.
Zpočátku je potřeba se občas zeptat, zda dítě nepotřebuje čurat. Nerozptylujte také dítě přinášením různých knížek, hraček a podobně. Dítě by se mělo naučit, že na nočníku se vykonává potřeba a není to místo na sezení nebo hraní si. Bylo by pak zmatené a nevědělo by, co se po něm vlastně chce. Na čtení smysluplné záchodové literatury bude mít v životě času dost.
Zapomeňte na tresty!
Pokud se dítěti podaří provést do nočníku očekávaný výkon, řádně jej za něj pochválíme. Nedělejte z toho show, nesvolávejte tety a babičky, ať se jdou na „bobek“ podívat. Dítě chvalte s mírou a upřímně. Přitom bychom měli připravit všechny podmínky tak, aby se to dítěti mohlo podařit. A především své dítě za nevydařené pokusy nikdy netrestejte!
Situace musí být pro potomka zcela zřetelná a je vhodné mu vysvětlit, že to, co udělal, je dobré, a ukázat mu jeho „výtvor“. Potomek by totiž nemusel pochopit, proč hned likvidujeme to, o co jsme ho dvě hodiny prosili, aby udělal.
Jako táta s mámou
Nechce vaše dítko sedět na nočníku? Možná by mu více vyhovoval rovnou záchod, respektive dětský nástavec na normální WC mísu a schůdky – dítě však musí být šikovné a jisté v chůzi. Pak si může připadat důležité, že chodí na záchod jako rodiče, což prospěje k motivaci snažit se.
Při výběru nočníku pamatujte, že musí velikostně odpovídat, aby z něj (ani do něj) náš drobeček nepadal, musí být pro dítě i hezký. Příliš jednoduchý a nudný nebo tvarově nevhodný bude dítě spíše odrazovat. Naopak, hodně zdobený (hračky, zvuky, pestré zdobení) může odvádět pozornost od primárního cíle.
Pár tipů na závěr
- Nevěřte pověrám, že holčičky jsou v učení na nočník šikovnější. Na pohlaví v tomto případě nezáleží!
- Nejlepším ročním obdobím na trénování je jaro a léto. Děti jsou málo oblečené, tak je stačíte rychle svléknout a dát vyčurat, než to pustí. V zimní kombinéze je to pochopitelně složitější.
- Když začínáte chodit bez pleny ven, nezapomeňte dát dítě vyčurat před vstupem do obchodu, MHD, před cestou autem, atd.
- Když se vše povede, za pár dnů je dítko bez plen. Batolata obvykle rychle pochopí, že bez závaží na zadečku se líp dovádí, klouže na klouzačce nebo běhá, a plínky se rádo zbaví.
- Buďte trpěliví, není to závod s časem ani jinými batolaty!
Sledujte nás na sociálních sítích:
