Každá (tedy skoro každá) žena ví, co se s jejím tělem stane, když porodí dítě. Ovšem i tak se na ni chystá několik překvapení. Její organismus totiž najednou dostane několik zajímavých schopností.
Jaké překvapivé dovednosti si jako maminky automaticky osvojíme?
Okamžitě se naladíme na novou frekvenci
Konkrétně na frekvenci našeho miminka. Nemusí plakat, stačí, aby zabroukalo, zavzdychalo ze spaní, zakašlalo – a i kdybychom spaly jakkoli hluboce, okamžitě jsme vzhůru. Je to instinkt, takže se nemusíte bát, že byste neslyšela, že se vašemu děťátku něco děje (funguje to totiž celé jeho dětství, a nejen když spíte – když si dítko rozbije na zahradě koleno, uslyšíte ho i přes zavřená okna – pravděpodobně jako jediná z rodiny).
Slyšíme pláč, i když nikdo nepláče
Výše popsaná schopnost má ovšem háček – kolikrát v panice poběžíte k postýlce svého děťátka, protože máte pocit, že slyšíte pláč. A ono spokojeně spinká. Nakonec zjistíte, že to jen ždímala pračka. Nebo zpíval sousedův papoušek. Zkrátka i ty nejnepravděpodobnější zvuky v nás občas vyvolají instinktivní reakci. Nebojte, je to úplně normální.
Nalijí se nám prsa, kdykoli slyšíme dětský pláč
Zajímavé je, že o tomhle mnoho lidí nemluví. Ale je to tak. Pokud ještě kojíte a uslyšíte dětský pláč (ani to nemusí být vaše miminko), citelně se vám nalijí prsa a můžete vám začít prosakovat mléko. Něco podobného se stává i při sexu, tak se nelekejte!
Sníží se nám práh stydlivosti
A u kojení ještě zůstaňme. Málokterá z nás by před narozením dítěte jen tak na veřejnosti odhalila ňadra. Jenže když kojíte, dostávají prsa zcela jiný význam. A když má mimčo hlad, prostě ho nakojíte na veřejnosti. Není na tom nic divného, je to zcela přirozené. I naše společnost si snad již zvykla (a pokud se najde nějaký podivín, který na vás bude nepříjemně koukat, ignorujte ho).
Naše emoce jsou jak otevřená kniha
Není to jen vina hormonů, kterými je naše tělo po porodu zaplaveno. Na vině je i silný mateřský instinkt – kdykoli zaslechneme, že se někde ztratilo dítě, stala se nějaká nehoda, zahlédneme fotografii hladových dětí v Africe, na chvíli se z nás stane někdo jiný. Sevře se nám srdce, oči zalijí slzami... a zaplaví nás hrozná panika, když si představíme, že by se něco takového stalo našemu robátku.
Sledujte nás na sociálních sítích:
