Milé tchyně, tyhle věty si, prosím, odpusťte!

Samozřejmě, že je myslíte dobře a chcete novopečené mamince co nejvíce pomoci, ale pamatujte, že uprostřed šestinedělí jsou ženy přecitlivělé a vaše cenné rady by mohly vzít jako útok na svou osobu.

Takže jaké – velmi oblíbené – věty je dobré nevypouštět z úst?

1. Hm, no my jsme to holt dělaly jinak…

Ano generační rozdíl je znát i v přístupu k dítěti a jeho výchově. Každá žena má proto jiný přístup a jiné metody. Vzpomeňte si, jak vám vaše matka či tchyně říkávala něco podobného. A také vám to nebylo příjemné, protože i když je vlastně tahle věta jen konstatováním faktu, skrývá se za ní velmi často malá poznámka, že novopečená maminka dělá něco špatně.

2. Jen počkej, jak rychle vyroste, ještě budeš na tenhle klid vzpomínat!

Žena, která už několik týdnů pořádně nespala, snaží se zvyknout na úplně jiný život sestávající se primárně z kojení, přebalování, uspávání a konejšení, opravdu nepotřebuje slyšet, že tohle ještě není nic proti tomu, co teprve přijde.

3. Tak to já bych se tedy tak brzo do práce nevrátila, pro mě byla rodina na prvním místě…

Tímhle prohlášením vlastně říkáte, že pro ženu, která nezvolí možnost strávit na rodičovské dovolené tradiční 3 roky, není její rodina prioritou. A to je jedna z nejhorších věcí, kterou můžete mámě říci. Je to její rozhodnutí (a jejího partnera), ne vaše. A vy nemáte právo se k němu takto vyjadřovat.

4. No já bych s nimi asi tři roky nevydržela, byla jsem holt taková akčnější!

To je druhý extrém předchozího případu. A i pro něj platí stejná poučka – rozhodnutí o délce rodičovské dovolené neleží na vás. Vy jej – jako všichni ostatní – prostě respektujte.

5. A co, chtěla bys další?

Upřímně, když si vzpomenete, jak bylo vám pár týdnů po porodu, máte pocit, že jste v tu dobu toužila zopakovat si celé těhotenství a porod takhle rychle znovu? Navíc při péči o miminko? Těžko. Tak se takhle hloupě neptejte.