Rodiče s pocitem, že jejich dítě je výjimečné a má nadprůměrné schopnosti, se poznají většinou podle jména potomka. Ti totiž často nesou neobvyklé jméno. Tito rodičové také lžou o výsledcích svých dětí, aby udělali dojem na druhé. Bohužel tím škodí především dítěti samotnému, které tak vyrůstá ve světě nerealistických očekávání a s dojmem, že má schopnosti, jež ve skutečnosti nemá.
Mnoho rodičů nadhodnocuje své děti a věří, že jsou výjimečnější a obdarovanější než jiné děti. Nizozemští psychologové pak prokázali, že jedním ze způsobů, jak rodiče své děti chtějí učinit výjimečnými v davu, je to, že jim dají neobvyklé jméno.
Ve společnosti jednadvacátého století, kde se klade příliš velký důraz na individualitu, je to jev stále častější.
„Často také své děti extrémně přechvalují, ačkoli nadměrné chválení se může vymstít, neboť dítě vystavuje velkému tlaku, aby za každou cenu obstálo, což může vyústit v to, že se nakonec vyhýbá náročným úkolům,“ tvrdí autoři z Nizozemska, jejichž výzkum publikoval odborný časopis Personality and Social Psychology.
V experimentu doktora Eddieho Brummelmana se prokázalo, že rodiče nadhodnocující své děti často ze sebe udělají hlupáky. Takovým rodičům podstrčil historické dokumenty o neexistujících panovnících či texty a smyšlených vědeckých objevech.
„Rodiče přeceňující své děti měli tendenci tvrdit, že jejich děti znají tato témata, která vlastně vůbec neexistují… Rodiče často vidí své děti jako součást sebe, uctíváním svých dětí nepřímo uctívají sami sebe,“ uvedl doktor Brummelman z Amsterodamské univerzity.
Nadhodnocované děti neměly v testech ani vyšší IQ, ani větší znalosti než ty, které byly chváleny normálně.
Sledujte nás na sociálních sítích: