Dvojčata sice nejsou nijak zvláště vzácným úkazem, přesto však nepřestávají fascinovat – laiky ani odborníky. Na jaké zajímavosti přišli?
1. K rozlišení je nejlepší pupík
Ačkoli se říká, že matka své dítě pozná okamžitě mezi desítkami dalších, čerstvé maminky jednovaječných dvojčátek mohou mít s rozlišením, které je které, zpočátku trochu problémy. A jelikož jsou si díky genetice jednovaječná dvojčata podobná jako vejce vejci, je dobré se jim podívat na pupík – ten totiž stejný mít nebudou.
2. Nemusejí mít stejného otce
Může se stát, že pokud má žena během ovulace pohlavní styk s více než jedním mužem, mohou jejich spermie oplodnit jediné vajíčko, a tím přijdou na svět sice dvojčata, ale každá s jiným biologickým otcem. U lidí se sice jedná o naprostou vzácnost, ale i takové případy již byly zdokumentovány (zato u koček nebo psů jsou celkem běžné).
3. Máte větší šanci na dvojčata než před 30 lety
Od roku 1980 stoupl počet narozených dvojčat o plných 76 procent! Jednak je „na vině“ skutečnost, že se děti rodí starším matkám než dříve (po třicítce je vyšší pravděpodobnost, že se vám narodí dvojčata, než když vám bylo dvacet, navíc starší ženy často otěhotní po umělém oplodnění a i v tomto případě se rodí dvojčata častěji), jiná studie pak jako jeden z důvodů visí i fakt, že jsou ženy v současnosti vyšší.
4. Děti narozené jedné ženě ve stejný den nemusejí být dvojčata
Opět se jedná o velmi výjimečné a vzácné případy, ale stát se to může. Pokud žena otěhotní, ale nepřestane menstruovat (a tedy ovulovat), může otěhotnět ještě jednou. Pak se sice narodí dvě děti, ale jedno v termínu a druhé předčasně.
5. Mají vlastní řeč
Ještě než začnou děti mluvit, vydávají nám nesrozumitelné zvuky a brblají si pro sebe. Jenže v případě dvojčat vůbec nemusí jít jen o nějaké náhodné zvuky, ale o rozhovor, jehož obsah je jasný pouze konkrétním dvojčatům. Podle jedné studie totiž mezi sebou až 40 % těchto dětí dokáže vyvinout tajemný jazyk, jímž se dorozumívají.
Sledujte nás na sociálních sítích:
