Devět měsíců (plus minus) si musíte dávat pozor na vše, co děláte, jíte nebo pijete. A tak s blížícím se datem porodu u spousty nastávajících maminek roste chuť na „zakázané“ věci.
A na co se těhotné ženy těší nejvíce (tedy kromě miminka, které v sobě nosí a které konečně uvidí)? Zeptali jsme se ve svém okolí a v redakci. Schválně, jestli se s námi shodnete!
1. Spánek
„Především ke konci těhotenství jsem měla se spánkem problémy – většinu noci jsem koukala do zdi, nedokázala jsem pořádně zabrat. Dospávala jsem to po chvilkách přes den, ale nebylo to ono. Těšila jsem se, jak se konečně vyspím, až se Áňa narodí, ale nebylo to pak o moc lepší,“ směje se 27letá novopečená maminka Lenka.
To 33letá účetní Janča si s nedostatkem spánku prý moc hlavu nelámala, chybělo jí však něco jiného. „Celý život spím v takové zkroucené poloze na břiše, manžel si ze mě vždycky utahoval, že takhle snad nikdo jiný nespí. Jenže v těhotenství můžete s rostoucím břichem na takovou polohu zapomenout. Trvalo mi celkem dlouho, než jsem se naučila usnout v jiné poloze,“ vypráví maminka dvou malých raubířů Jirky a Pavla.
2. Jídlo
„Nikdy jsem si nemyslela, že pro těhotné ženy platí tolik omezení v jídle! Vždycky, když jsem si něco kupovala nebo objednávala, našel se někdo, kdo mě upozornil, že to bych jako těhotná jíst neměla. Asi nejvíc mi chyběly různé zrající a plísňové sýry, protože na těch vážně ‚ujíždím‘,“ vzpomíná Markéta, 30letá maminka 2leté Julinky.
Podobně na nepříjemnosti těhotenství vzpomíná i naše editorka Alice: „Těsně předtím, než jsem zjistila, že jsem v jiném stavu, jsem objevila kouzlo sushi. Tehdy bylo v České republice poměrně novinkou a nebylo nijak zvlášť dostupné. Moje kamarádka se jej naučila dělat doma a pořádala ‚sushi party‘. Bohužel jsem stihla jen dvě, pak už jsem byla jen pozorovatel, který sice dostal speciálně pro něj připravené dobroty, ale který hrozně záviděl ostatním!“
3. Pití
„Myslím, že když se řekne pití a těhotenství, většině lidí se vybaví, že těhotné nesmějí pít alkohol. Jenže ten já jsem nepila už dlouho před otěhotněním, takže to z mého pohledu nebyl problém,“ vzpomíná 32letá produkční Renata, která se momentálně na rodičovské dovolená stará o dvojčata Jardu a Toma. „Jsem velkou vyznavačkou nejrůznějších bylinkových přípravků, jenže i u řady z nich platí v těhotenství poměrně přísná omezení.“
Její stejně stará kamarádka Sylva, maminka šestileté Karolínky, v souvislosti s nápoji jmenovala již zmíněný alkohol. „Nechci vyvolat dojem, že jsem snad nějaká alkoholička, ale přiznám, že jsem se docela těšila, až si budu moct dát skleničku. Ani snad nejde o alkohol jako takový, ale s manželem jsme vždycky měli takový sobotní rituál – pokud jsme byli večer doma, načali jsme si láhev dobrého bílého vína a udělali si několik hodin jen pro sebe. Samozřejmě že by to šlo i v těhotenství, pokud bych tedy vyměnila víno za něco nealkoholického, ale přidáte-li ještě počáteční nevolnosti a ke konci i únavu, nějak nám ten rituál vymizel… Po tom se mi vážně stýskalo,“ vzpomíná Sylva.
4. Postava
„Bude to znít povrchně, když řeknu, že se mi vážně stýskalo po mé předtěhotenské postavě? S přítelem jsme vždy hodně sportovali, měla jsem dobrou fyzičku, byla jsem pružná, ohebná, štíhlá… Ale když jsem přišla do jiného stavu, začala jsem docela přibírat a ke konci jsem si o nějaké ohebnosti mohla nechat jen zdát. Vždycky jsem si říkala, jak ženy, které tvrdí, že si nemohly ani zavázat tkaničku, přehánějí, a byla jsem docela nemile překvapená, když jsem zjistila, že je to téměř nadlidský výkon! Lhala bych, kdybych tvrdila, že se mi po mé postavě nestýskalo…“ přiznává 40letá Jana, která – jak se smíchem říká – si postavu „zkazila“ nakonec hned třikrát a doma má syny Marka a Tomáše a dceru Elišku.
5. Maličkosti
Kromě výše popsaných věcí, po nichž se námi osloveným ženám v těhotenství stýskalo a na kterých se nakonec tak nějak shodly všechny, měla každá z žen nějakou svou maličkost, která jí osobně chyběla. Tak například Sylva si vzpomněla, jak postrádala léky na bolení hlavy, Janča zase litovala, že si během druhého těhotenství nemohla hrát se svým prvním, tehdy tříletým synem, který byl velmi živé dítě a klidné hry na koberci v pokojíčku ho příliš neuspokojovaly. Markéta vzpomínala, jak ji iritovalo, že ji každý okřikuje, aby nic netahala a nezvedala („ne že by nebylo hezké, že mi chtějí pomoct, a vím, že tahání několikakilových nákupních tašek mi neprospívalo, ale prostě mi to vadilo, připadala jsem si neschopná“), a nejvíc všechny pobavila Renata, když si posteskla, jak bylo těžké zvyknout si na to, že nesmí jako těhotná ochutnávat syrové těsto, když peče…
Sledujte nás na sociálních sítích:
