Děti se učí nejen naše dobré návyky, ale i ty špatné. A některé pro ně mohou být obzvláště škodlivé.
Než se nadějeme, naše děti se začnou chovat jako my! V zásadě je to samozřejmě dobře. Děti se tak učí chování u stolu, zdvořilosti a udržování pořádku – tedy většinou. Naše děti se však neučí jen pozitivní věci, ale bohužel i naše negativní návyky. Je proto o to důležitější, abychom pro ně byli opravdu dobrými vzory. Jak toho dosáhnout?
Neustále měníte názor
Dnes dětem televizi povolíme, ale druhý den zakážeme. Musíme být důslední v tom, co našim dětem dovolíme a co ne. Díky tomu jsme pro ně transparentnější a srozumitelnější. Jak jinak mají vědět, co smí a co ne?
Děláte věci, které děti dělat nesmějí
Někdy necháváme puštěnou televizi celý den, každou volnou minutu sedíme u PC nebo si dáme něco dobrého před jídlem: není dobrý nápad, když přesně to dětem zakazujeme. Jasně, jsme dospělí, ale je nespravedlivé, když děláme věci, které těm nejmenším nedovolujeme.
Nebereme dítě dostatečně vážně
Někdy je pro nás docela těžké zůstat vážní, když ti malí mají úplně šílené nápady a názory. Přesto bychom se měli držet a nesmát se, když nám říkají o plánovaných experimentech nebo bláznivých plánech do budoucna. Jedině tak se naučí sebevědomě si stát za svými názory.
Neustále se před dětmi hádáte
Jedno špatné slovo vede k druhému – a během velmi krátké doby je po bytě centimetr silná vrstva špatné nálady. I když hádky k mezilidským vztahům patří, přesto bychom měli přikládat velký význam tomu, jak před dětmi mluvíme. Vždy byste měli zachovat vzájemný respekt. A pokud si děti všimnou, že se jejich rodiče hádají, je ještě důležitější, aby také viděly, jak spolu zase vycházejí. To je učí, že někdy musíte v životě dělat kompromisy.
Považujete se za nejlepšího přítele dítěte
Máma a dcera – nejlepší kamarádky. To může fungovat v některých pěkných hollywoodských filmech, ale v reálném životě musejí být limity. Jak jinak chceme vydávat zákazy a vyžadovat potřebný respekt? Jste máma, a ne rovnocenná kamarádka.
Pomlouvání druhých
Pomlouvání je opravdu nepříjemná vlastnost. I když to může pomoci vybít si frustraci nebo vztek na ostatních, před svými dětmi to raději nedělejte. Buďme dobrým vzorem a nesuďme ostatní (v přítomnosti dětí).
Nenecháte dítě dělat chyby
My rodiče máme tendenci chránit své děti před velkými i malými životními chybami. Je to dobře míněné, ale dětem je třeba také dovolit, aby dělaly chyby. Nakonec se z toho poučí.
Nedodržíte slib
Pro nás rodiče není snad nic horšího než pohled do smutných dětských očí. Dobrý důvod, proč nedávat sliby, které nemůžeme dodržet. Pokud se to stane, nevadí. Ale pokud naše sliby neustále selhávají, ti nejmenší v nás ztrácejí důvěru. To jistě nikdo nechce.
Nerespektujete soukromí
Ano, i děti mají soukromí. Pokud ho neustále narušujete, malí se stahují více do své ulity. Nevstupujte tedy do dětského pokoje, když po dětech něco chceme, ale odteď raději klepejme na dveře. Také je nenuťte mluvit, pokud ony samy nechtějí. Často stačí téma na chvíli odložit a vrátit se k němu později.
Kontrolujete svůj telefon každých pár minut
Smartphone je váš nejlepší přítel – neustálá kontrola, zda někdo neposlal novou zprávu, je skutečný zlozvyk – vůči přátelům, ale především vůči našim dětem. Čas, který strávíme na telefonu, závisí na čase, který s dítětem strávíme. Pak se nebudou cítit ignorované a nebudou muset soupeřit o naši pozornost s telefonem.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
