Puberta začíná stále dříve

Pleť se mění, ochlupení je intenzivnější, rostou prsa a varlata – a především: mění se nálada. Puberta začíná v hlavě, říká se. A to platí v pravém slova smyslu: na začátku puberty se v mozku tvoří určité hormony, které působí na hypofýzu. A tato žláza zase produkuje hormony, které stimulují pohlavní žlázy k produkci pohlavních hormonů.

Tento proces začíná ve stále mladším věku. Od 70. let 20. století klesá věk, kdy mladí lidé dosahují puberty, v průměru každých deset let zhruba o tři měsíce. Věk na konci puberty se však za posledních 50 let nezměnil, takže puberta v průměru trvá o něco déle než dříve.

Psychosociální stres

Koronavirová pandemie tento efekt urychlila. Jak přesně souvisí předčasná puberta s pandemií, není zcela jasné. Možná by mohla existovat souvislost se zvýšeným psychosociálním stresem v dobách koronaviru. Mladí lidé v takových stresových situacích fyzicky dospívají dříve.

Možná souvislost s obezitou

Kromě toho může rozhodující roli hrát i tělesná hmotnost. Stravovací návyky se během pandemie výrazně změnily. Mnoho mladých lidí v této době více jedlo a výrazně méně cvičilo. Dívky s větším množstvím tělesného tuku také menstruují dříve než jejich hubenější vrstevnice.

Tento jev lze snadno biologicky vysvětlit. V tukové tkáni se ve zvýšené míře produkuje mediátorová látka leptin, což podporuje pubertu. Čím je dítě tlustší, tím dříve se vyvine v dospělého. To také znamená, že nástup puberty vždy souvisí s životní úrovní. V současnosti jsou předčasnou pubertou častěji postiženy děti ze socioekonomicky slabších rodin, protože mají výrazně vyšší nadváhu než děti z finančně lépe situovaných rodin.

Ale i když vyloučíme váhu, došlo od koronavirové pandemie k výraznému nárůstu případů předčasné puberty. Tělesná hmotnost mladých dívek v pubertálním věku se navíc ve 20. století neustále zvyšuje. Existuje tedy pravděpodobně několik důvodů, proč puberta od koronavirové pandemie často začíná předčasně.

Předčasná puberta mohla být kdysi normální

Zatímco kdysi lidé žili jako lovci a sběrači, dosáhli pohlavní dospělosti brzy a své první děti měli, když jim bylo dvanáct až čtrnáct. Jen zhoršující se nutriční podmínky po neolitické revoluci, kdy se lidé začali věnovat zemědělství, a zejména katastrofální životní podmínky v rané průmyslové fázi v 19. století tak nástup puberty uspíšily. To, co se dnes děje, je možná jen korekce směrem k normalitě.

Z evolučního hlediska má časná pohlavní zralost tu výhodu, že se může narodit více dětí – takže člověk předává své geny častěji. Problém: Ve společnostech lovců a sběračů byli lidé tohoto věku psychosociálně vyspělí a plnohodnotní členové své společnosti. Dnes je však život tak složitý, že se lidé stávají dospělými až ve věku kolem dvaceti let. Anebo dokonce ještě později.

Zdroj: magazín „Diabetes, obesity and metabolism“, článek „Time trends towards earlier puberty in boys and girls with type 1 diabetes: Insights from the German Diabetes Prospective Follow-up (DPV) registry, 2000 to 2021, autoři Bettina Gohlke and Felix Reschke