Výchova bez zákazů v praxi

My rodiče někdy používáme slovo „ne“ tak často, že to může být dokonce jedno z prvních slov miminka vedle „máma“ a „táta“. Uvědomit si to není jen děsivé pro nás rodiče, ale také nepříznivé pro děti. Protože se používá tak často, ztrácí pro mladé lidi na hodnotě.

Čím jsou děti mladší, tím častěji rodiče zakazují. Většinou na ochranu potomků. Ale existuje lepší způsob, než neustále říkat ne. Možná by se dalo úplně odstranit. Je pravda, že jde o velmi radikální přístup a nemusí být pro každého. Existuje však několik jednoduchých triků, které můžeme použít, abychom něco zakázali a přitom „ne“ nemusíme ani vyslovit.

Formulujte zákaz pozitivně

„Neskákej na pohovku“, „Neházej jídlo“, „Neběhej po domě“ – seznam věcí, které děti nesmí dělat, je pěkně dlouhý. Když jim říkáme, co nemůžou, na rozdíl od nás dospělých, automaticky nevědí, co mají dělat místo toho. Je tedy daleko efektivnější, když zápory formulujeme pozitivně. Takže místo „Neskákej na pohovku“ byste mohli říct: „Na tu pohovku si sedni a skákej radši venku.“ Dítě tak stále ví, co nesmí, ale má také přímou představu o tom, co může dělat místo toho.

Souhlaste s jeho návrhy

Řešením samozřejmě nemůže být to, že svým dětem dovolíte dělat všechno jen proto, že nechcete říkat ne. Ale může být užitečné, když se s dětmi na určitých věcech shodnete. Někdy stačí, aby si dítě uvědomilo, že jim máma a táta rozumí.

Pochopit něco samozřejmě neznamená, že s tím musíte souhlasit. Ke splnění svého přání můžete ještě připojit podmínky. Jen je dítě už tak nemusí vnímat.

Takže pokud chce vaše dítě například jíst zmrzlinu, můžete se dohodnout, že zmrzlina je dobrý nápad. Proto musíte jídlo rychle připravit a sníst, abyste si pak mohli dát zmrzlinu. Teď jste na stejné lodi.

Trik je tedy v tom zdůraznit souhlas a jen zmínit podmínku. Ihned poté můžete požádat své dítě, aby pomohlo připravit stůl, aby se dezert mohl podávat rychleji. Vaše dítě tak může splnění svého přání i urychlit.

Nabídněte lepší variantu

Zůstaňme u situace, že jídlo už je skoro hotové, ale vaše dítě chce něco sladkého. Existuje způsob, jak odložit jeho chutě až po jídle: zvyšte nabídku. "Můžeš si dát jeden bonbon teď hned nebo čtyři po večeři." Většina dětí zvolí vyšší nabídku a počká. Takhle se vám podařilo vyhnout se sladkostem před jídlem – aniž byste to museli zakázat.

Aby tento plán fungoval, je jen důležité zajistit, aby se jednalo o malé sladkosti. Nemělo by to omezit jeho chuť k jídlu. Pokud si ale po jídle znovu řekne o něco sladkého, měli byste být důslední.

Nechte ho si vybrat

Pokud už víte, že vás vaše dítě požádá o zmrzlinu nebo něco sladkého, ale nechcete, aby sladkosti jedlo každý den, můžete si předem připravit dvě další možnosti. Tyto možnosti by však měly být pro vaše dítě srovnatelné nebo alespoň podobně přitažlivé.

Můžete tedy situaci předejít a zeptat, zda chce raději nakrájet třeba mango nebo si dá radši maliny s jogurtem. Nemusíte tedy říkat ne, ale vaše dítě má stále chutné možnosti a pocit, že si vybralo svůj vlastní dezert.

Předejte kompetence

Ne, ne, nebojte se. Nepřenesete zákazy na ostatní. Ale můžete využít určitých pravidel nebo pravomocí. Pokud něco nechcete dovolit, protože si myslíte, že by to mohlo vašemu dítěti ublížit, můžete například říci, že si nejste jisti, zda je to zdravé. Pak dítě poprosíte, aby vám připomnělo, že se máte zeptat při příští návštěvě lékaře. Už tedy nejste člověk, který něco zakazuje, ale rozhodnutí jste předal kompetentní osobě.

Naštěstí děti mají tendenci se nejlépe chovat mezi autoritami. Může to být lékař, učitel, starší dítě, nebo dokonce cedule, která říká, že něco nesmíte dělat.

Důležité je pouze to, aby vaše dítě tento názor považovalo za zákon nebo alespoň za žádoucí. Pokud například starší bratranec, ke kterému vaše dítě vzhlíží, sní brokolici, může to být dostatečný důvod, aby vaše dítě snědlo brokolici také.

Zdroj: názory autora