Nová studie ukazuje, jak děti reagují na stravovací návyky své matky, když jsou ještě ve jejím těle. Vědci z Durhamské univerzity v Anglii použili 4D ultrazvukové skenování k prozkoumání výrazů obličeje, které nenarozené děti vykazovaly, když „ochutnaly“ různé potraviny.
Studie (1), kterou provedl Beyza Ustun a jeho tým z Durhamské univerzity v Anglii, zahrnovala téměř 100 žen, které byly ve 32. týdnu těhotenství. Pomocí ultrazvuku vědci pozorovali různé pohyby plodů v břiše. Vyšetření se znovu opakovalo u 81 žen ve 36. týdnu těhotenství.
Chuťové preference miminek
Bylo vědecky dokázáno (1), že plody vstřebávají mnoho ze svého pozdějšího prostředí již v děloze. Zvuky a hlasy – a dokonce i světelné podněty, které vnímají přes břišní stěnu. Proto také později rozeznají hlasy svých rodičů. Poměrně brzy se ale rozvíjejí i čich a chuť. Prostřednictvím dochucovadel, která se rozpouštějí v plodové vodě, plody nepřímo ochutnávají potravu vlastní matky. Ne nadarmo se těhotným ženám doporučuje hlídat si jídelníček a jíst vyváženě. Takže plody chutnají a jsou schopny reagovat na chutě. A co bylo velmi zajímavé: V závislosti na tom, co matka jedla, reagovala nenarozená miminka ve studii různými výrazy obličeje. V rámci studie těhotné ženy spolykaly buď kapsli s mrkvovým práškem nebo kapsli s kapustovým práškem. O 20 minut později byl na 4D ultrazvuku pozorován výraz obličeje plodu.
Výsledek: mrkev ano, kapusta ne
Různé kapsle také vyvolaly různé reakce. U plodů vystavených chuti mrkve byla větší pravděpodobnost, že se budou na ultrazvuku smát, zatímco plody vystavené vůni kapusty začaly v děloze spíše plakat. Podle Nadji Reissland, která studii doprovázela v Ustunově týmu, je tento výsledek také známkou toho, že nenarozené děti vnímají mnohem více, než se dlouho předpokládalo. V předchozím výzkumu Reissland také zjistila, že plody dokonce reagují na psychický stav matky – a zdá se, že totéž platí o matčině stravě (1).
Další studie
Výzkumný tým již pracuje na navazující studii (2), která prozkoumá, jak se prenatální otisk chuťových preferencí projeví později. Tohoto výzkumu se účastní stejná miminka po jejich narození a zkoumá se, zda a do jaké míry vůně známá ze žaludku později ovlivňují přijímání široké škály potravin, nebo dokonce rozvíjejí počáteční preference. Co kdyby se tedy tento předpoklad potvrdil? Podpořilo by to doporučení, aby těhotné ženy jedly co možná nejvíce vyváženou a pestrou stravu. Jedině tak mohou plody v děloze poznat nejrozmanitější chutě – a možná si na ně během toho i zvyknout.
Zdroj: (1) www.journals.sagepub.com/doi/10.1177/09567976221105460, (2) www.researchgate.net/publication/364011431_Supplemental_Material_-_Ustun_et_al_2022pdf, journals.sagepub.com
Sledujte nás na sociálních sítích:
