„Jen si píšu s kamarády,“ tvrdí vám náctiletý syn, který od svého tabletu nebo mobilu nemůže odtrhnout oči ani u večeře. Máte nastavené rodičovské zámky a hranice, za které by se dítě nemělo dostat? Tyhle čtyři obrovské nástrahy na něj v online světě číhají!
Bývají každodenním chlebem malých i velkých. Sociální média jsou nástroje, které umožňují lidem tvořit, sdílet a vyměňovat mezi sebou informace a multimediální obsah v rámci virtuální komunity nebo sítě. Spadají do podmnožiny médií, které považujeme za formu sdělovacích prostředků. Aspoň tak praví internetová encyklopedie (1). V překladu jde o „věc“, která dnes zaměstnává i čím dál mladší děti. Bohužel. Sociální média totiž mladistvým dost ubližují, což mnoho rodičů přehlíží. Proč jsou tak moc škodlivá? Zde jsou čtyři hlavní důvody!
Emoční nestabilita
Nejpopulárnější sociální sítě jsou YouTube (93 %), Instagram (78 %) a Facebook (60 %). Mezi mladými frčí všechny do jedné, na což poukázal průzkum (2) společnosti Avast, který vznikl ve spolupráci s bývalým youtuberem Jirkou Králem. Z online dotazníku, kterého se zúčastnilo 17 148 respondentů v České republice, vyplynulo, že děti ve věku 9 až 12 let jsou aktivní průměrně na třech různých sociálních sítích.
Dále z průzkumu (2) vyplývá, že 56 % dětí chodí na nechráněné Wi-Fi sítě, 42 % komunikuje s lidmi, které nikdy neviděly, 40 % používá cheaty ve hrách a 15 % prozradilo kamarádům hesla ke svým online účtům. Jiné studie varují, že když ratolesti tráví tři nebo více hodin denně na podobných stránkách, zhoršuje se u nich duševní zdraví, objevují se úzkosti, deprese a agresivita.
Kyberšikana
Lidé se u monitorů počítačů cítí silně a neohroženě a často říkají a dělají věci, na které by si v reálném životě netroufli. Proto je kyberšikana tak rozšířená. Útočník se na své oběti dopouští vydírání, ubližování, ztrapňování, obtěžování, ohrožování, zastrašování apod. Z tohoto důvodu by rodiče měli se svými dětmi pravidelně komunikovat o nástrahách sociálních sítí a vybudovat si s nimi takový vztah, aby jim potomci byli schopní šikanu nahlásit (3).
Sexuální predátoři
Sociální média jsou vstupní branou k nevinným dětem a sexuální predátoři bez pardonu využívají každé příležitosti. Primárním způsobem, jak získávají důvěru dětí, je vyhledávání jedinců s nízkým sebevědomím. Predátor vidí na sociálních sítích fráze jako „nikdo mě nechápe“ nebo „jsem tak ošklivý“ – a právě na toto dítě zacílí (3).
Nerealistická očekávání
Dospělý, emočně vyzrálý jedinec ví, že internetový svět je plný klamů a iluzí a rozhodně neodráží realitu. Jenže čtyřicetiletý muž není totéž co dvanáctiletá dívka. Ta nejdříve musí pochopit, že nic není přesně takové, jak se zdá. Jenže než k takovému závěru dospěje, vytvoří si nerealistická očekávání, prohloubí nespokojenost, odcizí se od svých vrstevníků, sníží svoji sebeúctu a posílí žárlivost vůči „úspěšnějším“ přátelům a známým (3). Řešení?
Každému dítěti vysvětlete rozdíl mezi anonymními sociálními sítěmi a hmotným bytím. Buďte empatičtí, povzbuzujte ho k tomu, aby žilo svůj vlastní život, a zároveň mu vymezte čas, kdy se může na sociálních sítích pohybovat. V případě potřeby kontaktujte dětského psychologa (3).
Zdroje: (1) www.en.wikipedia.org/wiki/Social_media, (2) www.focus-age.cz/m-journal/aktuality/avast-chce--aby-byly-deti-safe-online--pracuje-na-tom-s-jirkou-kralem__s288x13563.html, (3) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33181026/
Sledujte nás na sociálních sítích:
