Už nejmenší děti rády trestají své vrstevníky za chování, s nímž nesouhlasí či se jim nelíbí. Potřeba trestat je vlastní také zvířatům, svá mláďata výchovně kárají fenky či medvědice. Nicméně u člověka se vyvinula ještě jiná umanutost, dávat druhým výchovné lekce. A nejen dospělí jsou ochotni obětovat mnohé, když vědí, že druhý dostane pořádnou lekci. Odepřít si potěšení a radost umějí i nejmenší děti, když vědí, že díky tomu dostane jiné dítě pořádnou výchovnou sodu a bude potrestáno.
„Děti o čtyřiadvacet procent častěji omezí své vlastní pohodlí a potěšení, pokud vědí, že trestané dítě dostane lekci a pochopí, proč je jeho chování nepřijatelné,“ tvrdí psychologové z Harvardovy univerzity.
Pomsta je podle expertů hnací silou v dětském morálním usuzování.
„Příležitost dát tomu, kdo se chová špatně, lekci, motivuje děti k trestání nad rámec toho, že uvidí druhé pouze trpět za nesprávné chování,“ míní docentka Molly Crockett z Yaleovy univerzity.
Schopnost upřít si vlastní radost a potěšení kvůli tomu, že vrstevník chovající se špatně dostane výchovnou lekci, bylo experimentálně dokázáno u dětí předškolního věku poprvé.
A jaké jsou dovednosti 21. století pro zaručený úspěch vašich dětí?
Kritické myšlení
Dospělý člověk musí denně promyslet spoustu informací a udělat řadu rozhodnutí. Kritické myšlení je způsob vyhodnocování informací a následného objektivního rozhodování, který se používá například ve vědeckém výzkumu. Jde o prozkoumání problému, vymyšlení způsobu jeho řešení a otestování, zda funguje. Děti mohou kritické myšlení rozvíjet prostřednictvím her, a právě ty na chytrých zařízeních jako smartphone a tablet jsou pro děti atraktivní. Možná teď krabatíte čelo, ale existuje již řada her, které umožňují postupně řešit složitější úkoly pro pochopení fyzikálních či matematických zákonů.
Time management
Každý alespoň někdy použije v práci i v osobním životě zaklínadlo „
nestíhám“. V řadě profesí 21. století přicházejí požadavky z mnoha různých směrů – přijde několik e-mailů během pár minut, v jeden moment zvoní mobil a do toho se přišel na něco zeptat kolega z vedlejší kanceláře. Vše najednou není možné stihnout, a tak je nutné se umět zastavit a jednotlivé úkoly si rozvrhnout. Dobrý time management, tedy plánování aktivit v čase, pomáhá vyhnout se syndromu vyhoření, které je v současnosti velkým problémem. Podle průzkumu 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze pociťuje jeho příznaky až 34 % Čechů. Každému vyhovuje něco jiného, proto i dětem můžete nabídnout více možností, jak si svůj čas plánovat a nestíhání se vyhnout. Klasikou jsou papírové diáře, ale pokud už má váš potomek mobil, vyzkoušejte sdílený kalendář. Ten je skvělou cestou k tomu, aby se dítě učilo při plánování aktivit zohledňovat také časové možnosti ostatních členů rodiny.
Umění spolupráce
V tradičním školství většinu úkolů děti zpracovávají samy, aby takzvaně nepodváděly a nerušily. Schopnost řešit úkoly společně je ale nezbytná pro práci v týmu. V Česku však přibývá škol s výukou podle principů pedagogiky Montessori, která naopak děti ke spolupráci povzbuzuje – nejen v rámci třídy, ale i mezi žáky různého věku.
Soustředěnost na jednu činnost
Řada lidí o sobě tvrdí, že dokáží dělat více věcí najednou, takzvaný multitasking. Podle poznatků neurovědy se ale lidský mozek na dvě činnosti současně soustředit nedokáže. Pokud děláme najednou více aktivit, soustředění mezi nimi velmi rychle přepínáme, což stojí mnohem více energie a dříve se unavíme. To samé platí i pro přeskakování dětské pozornosti z prováděné činnosti – třeba psaní úkolu, ke zprávám na mobilu a podobně. Právě upozornění na chytrých zařízeních nebo reklamní sdělení jsou navržené tak, aby bylo těžké jim odolat, proto je důležité soustředěnost trénovat. S tím pomáhá rozvíjení všímavosti, která se označuje dnes populárním anglickým výrazem mindfulness. Některé školy už tréning všímavosti zařazují do svého vyučování, ale je možné jej provádět i doma.
Sledujte nás na sociálních sítích:
