Máte občas pochyby, zda rozumíte svému dítěti správně? Zda dokáže své myšlenky správně formulovat? A jak ho pochopit lépe? Máme pro vás sedmnáct otázek, kterými to jednoduše zjistíte.
Mluvit s dětmi dokáže být někdy pořádná výzva. To se mohou rodiče klidně postavit na hlavu, aby s nimi děti začaly komunikovat, ale není to k ničemu. I na takové otázky jako „Jak bylo ve škole?“ většina dětí odpoví: „Dobrý“ nebo „Blbý“ a tím pro ně rozhovor skončil. Nechtějí nic vyprávět a před rodiči se uzavírají. Co v takové situaci může pomoci?
Když se z dialogu stává monolog
Jak může rodič začít hovor s dítětem, aby se o něm dozvěděl více? Jak přispět k tomu, aby se dítě otevřelo? Psychoterapeutka Jessica Bennett Lewis z amerického Mineapolis na základě svých rozhovorů s rodiči a dětmi sestavila 100 otázek na různá témata jako pocity, kreativita nebo nastavení hodnot. Nejsou to otázky, které mají působit inteligentně, mají jen jediný cíl – začít otevřený rozhovor. Takové otázky, které mají hravou formou, bez postranních úmyslů, zjistit něco víc o pocitech a myšlenkách svých dcer a synů. Hodí se pro děti ve věku čtyř až pěti let, ale dají se dobře využít i při konverzaci s dospívajícími dětmi.
Sedmnáct otázek k poznání dětí
- Co bys vyčaroval, kdybys mohl čarovat?
- Kdyby ses teď mohl kamkoli přesunout, kam by to bylo?
- Co bys dělal, kdyby žádná škola neexistovala?
- Jaké dobrodružství bys rád zažil?
- Co by sis přál, kdybys měl tři přání?
- Komu bys rád pomohl?
- Jak by vypadal dům podle tvého přání?
- Jaký kompliment/ chvála tě nejvíc potěší?
- Je něco, co bys rád dělal, ale nemáš odvahu?
- Jaké je tvoje oblíbené místo?
- Co nejraději děláš o přestávkách?
- Jaký je pro tebe nejkrásnější den tvého života?
- Jakou věc bys nikdy nevyhodil?
- Jak se pozná dobrý kamarád?
- Co se ti ve škole/školce nelíbí?
- Vzpomeneš si na nějaký krásný sen, který se ti zdál?
Více poslouchejte
Velmi důležité je také rozpoznat správný okamžik a věnovat dětem dostatek času na uspokojivý rozhovor a to i přes to, že se to úplně nehodí do vypjaté situace například ranního vypravování do školy. Protože, jak tvrdí sama expertka, děti se nerozpovídají na zmáčknutí knoflíku, když se nám to zrovna hodí. Kromě toho je nutné se soustředit na aktivní poslouchání – rodiče mají totiž přirozený talent rozhovory s dětmi vést a dávat mu rady. Díky tomu se děti cítí v podřazené pozici a nesprávně pochopené.
Chvilka jen pro nás
Abyste si i ve všedním shonu mohli popovídat, je dobré zavést denní rituál. Například chvilka před spaním, kdy si rozhovor sice „naplánujete“, ale zároveň můžete celý rituál ještě ozvláštnit svíčkami nebo vonnými tyčinkami. Už jenom snahou o přívětivější atmosféru můžete dětem svůj zájem o ně dokázat.
Sledujte nás na sociálních sítích:
