Pohyb dětem přináší radost a je pro jejich zdravý vývoj nepostradatelný. Především rané dětství je obdobím rozvoje motorických a rozumových funkcí, a formují se návyky budoucího životního stylu. Dětství strávené běháním venku, budováním pevností a šplháním po stromech, bylo ale většinou nahrazeno hrami uvnitř, sledováním televize a organizovanými aktivitami. Jak se tato změna může projevit v dospělém věku? A dá se v dnešní době něčemu takovému předejít?
Předpokládá se, že děti mají pohybu dost. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) to už ale dávno neplatí, proto vydala doporučení nejen pro děti školou povinné, ale dokonce i pro předškoláky. Odborníci si všímají, že se předškolním dětem nedostává dostatečného množství spánku (10–13 hodin) a času na hraní venku, a to má vliv na jejich fyzické i duševní zdraví.
Pohyb je pro předškolní děti nepostradatelný
Touha dětí hýbat se je přirozená, a někdy se nám někdy může zdát, že jejich zdroj energie je nekonečný. Často ale děti nemají jak tuto energii “vybít” – ať už běháním venku, lezením po prolézačkách, nebo po stromech. Tyto neorganizované pohyby mají přitom pozitivní dopad na rozvoj hrubé motoriky a koordinačních pohybových schopností. Součástí tohoto spontánního pohybu pak bývá prožívání impulzivní radosti, spojené se skotačením, dováděním a výskáním. Neměli bychom se proto snažit děti v těchto oblastech omezovat či usměrňovat, ale naopak podpořit. Pohyb je totiž klíčovým faktorem pro zdravý vývoj celého organismu od formování kosterního aparátu, rozvoje svalové soustavy, celkového růstu (výšky v dospělosti), ale i vývoje mozku a dalších oblastí. Dítě proto potřebuje dostat prostor pro pohybovou aktivitu, která se v období předškolního věku (3–5 let) pohybuje okolo 3–4 hodiny denně spontánního pohybu a k tomu minimálně jedna hodina řízené aktivity. Ačkoliv se může zdát, že děti hravě tento cíl splní, tak čísla říkají něco jiného. Například podle studie z let 2012–2015 má 75 % dětí v mateřských školách oslabené držení těla.
Proč je lepší pohyb venku než v tělocvičně?
Nespočet výzkumů potvrzuje, že aktivní hra má vliv na zdravý vývoj, a je přirozeným způsobem, jak se děti učí. Hra podporuje fyzickou a emoční pohodu, která dětem poskytuje nezbytné podmínky pro vývoj a učení. Díky hře může dítě experimentovat, řešit problémy, kreativně myslet, a spolupracovat s ostatními. Děti tak mají možnost získat hlubší znalosti o sobě a světě. Specifické rysy a podněty venkovního prostředí poskytují různé herní příležitosti, které lze jen stěží přenést do tělocvičny. Venkovní prostředí je otevřené a neustále se měnící – při hraní venku jsou děti vystaveny slunečnímu svitu a čerstvému vzduchu, což přispívá k rozvoji kostí, a silnějšímu imunitnímu systému. Venkovní hra dokonce podporuje vyšší úroveň pozornosti a rozvíjí fantazii, kdy děti přiřazují různým objektům svůj vlastní smysl (např. kůra může být loďka nebo domeček pro skřítky).
Ne každý rodič ale může trávit dostatek času se svými dětmi venku v přírodě. Možná proto roste obliba lesních mateřských škol, kde děti tráví většinu času (70
–90 %) v lese, na zahradě, nebo v lesoparku. Právě pohyb venku je bezesporu jednou z výhod tohoto typu školek. Děti jsou venku tvořivé, plné fantazie a nápadů, a rozvíjejí pohybové dovednosti. Na maximálně šestnáct dětí jsou tu po celý den dva dospělí. Dobře se proto rozvíjejí také sociální kompetence dětí, protože komunikují v menší skupině a učí se efektivně řešit konflikty. Výzkumy navíc ukazují, že u dětí vzdělávaných v lesních školkách se lépe rozvíjí hrubá motorika a kreativita ve srovnání s dětmi, které jsou vzdělávány v prostředí běžné mateřské školy. Díky spolupráci Asociace lesních mateřských škol s Ministerstvem školství se podařilo tento typ školek legislativně ukotvit v českém vzdělávacím systému, a lesní mateřské školy jsou tak definované školským zákonem a jsou pod kontrolou České školní inspekce. Mohou tak poskytnout plnohodnotné předškolní vzdělávání, včetně povinného předškolního roku, které probíhá stejně jako u jiných mateřských škol v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání.
Další přínosy venkovní hry
- Podporuje fantazii a rozvíjí kreativitu. Děti jsou venku vynalézavé, prozkoumávají svět kolem sebe. Samy si pak dokážou vymyslet vlastní hry a zabavit se.
- Čas venku v přírodě uklidňuje, zlepšuje náladu a snižuje stres. Může také zvýšit pozornost dětí, a snížit deprese a hyperaktivitu. Studie u dětí s diagnózou poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) zjistily, že děti s ADHD, které trávily značný čas venku, vykazovaly méně příznaků.
- Vystavení přirozenému světlu a spousta fyzické aktivity pomáhají obnovit přirozené rytmy spánku dítěte, a zlepšit kvalitu spánku. Vitamin D navíc hraje klíčovou roli od vývoje kostí, a děti jsou také méně náchylné ke kardiovaskulárním onemocněním, cukrovce apod.
- Venkovní světlo stimuluje epifýzu – část část mozku, která je životně důležitá pro udržení silného imunitního systému a proto, abychom se cítili šťastnější. Čas v přírodě je tak spojen se zlepšováním nálady.
Samozřejmě hra uvnitř má také nesporné výhody, kdy například čtení knížek rozvíjí představivost a kreativitu. Převážně je ale pozornost dětí směřována k zábavným médiím (televize, sociální média a mobilní telefony), přičemž věk dětí, používající tato zařízení se stále snižuje – podle některých výzkumů je dokonce téměř polovina dětí mladších 6 let (47 %), když začnou používat mobil. Skrze obrazovku děti používají pouze dva smysly (sluch a zrak) a nemohou tak zjistit, jakou má daná věc konzistenci, jak voní, nebo jaká je na omak. Dochází tak ke zkreslení představ, které mohou ve školním věku ovlivnit úroveň prostorového vnímání, komunikace nebo dokonce matematických dovedností. Tak zkusme zase pro jednou zapojit všechny smysly a zjistit, jak voní louka, zaposlouchat se do hučení větru, potěžkat větev a ochutnat pravou lesní ostružinu. Protože to nám ani ta nejlepší technologie nedopřeje.
Sledujte nás na sociálních sítích:
