Aktuální dění a situace je potřeba s dětmi sdílet, týká se jich. I ony trpí izolovaností a chtějí vědět, co je v nejbližších měsících čeká. Nebojme se přiznat, že situace je složitá i pro dospělé a vlastně se v ní potácíme a vyvolává v nás obavy.
Možná nás napadá: Je dobré do toho zatahovat děti? Nebudeme je zbytečně zatěžovat? Ale odpověď je jasná. Situace je tady, všichni v ní žijeme a je vhodnější o tom mluvit, než aby v dětech rostla úzkost z neznámého. Pokud dětem ukážeme, že jsme schopni věci pojmenovávat, odpovídat na jejich otázky a někdy i přiznat, že něco nevíme, utuží to náš vztah. Budeme na jedné lodi a děti se v budoucnu nebudou bát za námi přijít, i když téma nebude příjemné.
„Na Modré lince zaznamenáváme nejrůznější těžkosti a trápení dětí i dospělých, ale v posledních dnech narůstají obavy, jejichž vznik si vysvětlujeme právě nedostatečnou komunikací v rodině,“ říká Hana Regnerová, ředitelka krizové linky důvěry.
Rodinná situace
Některé děti nemají rodinnou situaci ideální. Situace byla složitá před karanténou a děti si v podstatě chodily do školy či kroužků odpočinout. Po vyhlášení nouzového stavu tato možnost nebyla, a tak se mnohé z těchto dětí ocitly v pasti. Domácí hádky a rozepře jsou na denním pořádku, rodiče si nerozumějí a neváží si jeden druhého, některý z rodičů je alkoholik, rodina je zadlužená, rodiče o děti neprojevují zájem nebo je kárají za každou chybu. To je jen pár důvodů, proč se dítě nemusí v rodině cítit dobře a dopad na dítě může být někdy opravdu fatální. Ale mnohdy stačí obyčejný stres vzniklý skloubením rodinného života s pracovními povinnostmi na home office nebo obava rodičů o finanční budoucnost rodiny či o zdraví blízkých. Pak napětí vzrůstá, a pokud se o příčinách nemluví, dítě velmi často hledá vinu v sobě. Pak může jednat zkratkovitě a následky mohou být pro něj i ostatní bolestivé.
Izolace a možný návrat do školy
Modrou linku kontaktují také děti, které mají strach z návratu do školy, bojí se setkat s kamarády a přijít do školy. Jejich obavy jsou dvojího druhu. Mají strach, že se vrátí do prostředí, kde se i před nouzovým stavem necítily komfortně (zažívaly šikanu, nezvládaly školní povinnosti) a aktuální stav jim vyhovuje. Další obava pramení z opatření, která budou ve škole. Škola nebude stejná, docházka je dobrovolná a jejich kamarádi do školy nepůjdou, budou mít jiného učitele nebo budou muset nosit roušku. Jaké to bude? Co když bude někdo nemocný a já se nakazím – bojím se. Rodiče se mě neptali, jestli do školy chci jít, ale musím. A co když nebudu umět to, co ostatní?
Psychické problémy a deprese
I děti mohou mít psychické problémy. Někdy je možné vysledovat reálnou příčinu, kdy smutek a depresivní stavy přicházejí, protože dítě něco konkrétního trápí, někdy je to bohužel vrozené psychické onemocnění. Když má dítě možnost svěřit se dostatečně brzo, pak pomoc může zafungovat úspěšně. Pokud však na to zůstává samo, protože se například rodičů bojí nebo jim nechce přidělávat starosti či má pocit, že mu rodiče nerozumějí a jeho stav dokonce zlehčují, pak může ze zoufalství sáhnout po řešení, kterým si ublíží.
Mluvte se svými dětmi
I když vás samotné něco trápí, mluvte se svými dětmi. Není nutné zacházet do detailů, ale přiznat, že i vy máte starosti a potřebujete si například odpočinout, vše si promyslet nebo někoho požádat o pomoc. Díky tomu dítě o vás nebude mít zbytečně strach, nebude si domýšlet věci, které by ho zbytečně trápily nebo nebude mít dokonce pocit, že za vaše problémy může. Navíc se díky tomu přirozeně naučí nezůstávat na věci samo a naučí se vám svěřovat.
Udělejte si čas na děti a začleňte do svého dne nějakou aktivitu, na kterou se budete vy i vaše dítě těšit. Využijte tento čas pro sebe i pro své děti. Jsme doma a tím, že tento čas trávíme více spolu můžete své vztahy utužit, zlepšit a rozvíjet. Učte se od svých dětí a řekněte jim, v čem vás inspirují. Pokud jste v tomto období zaměstnáni více než obvykle, zkuste najít alespoň pár chvil, kdy budete pouze se svými dětmi, kdy na pár minut či hodin odložíte své úkoly. Vysvětlete jim, co nyní musíte udělat a zkuste jim i sobě říct, kdy budete moct trochu polevit. Zjišťujte, čemu se smějí nebo naopak, čeho se bojí. Pokuste se najít co nejvíc společných chvilek, v kterých se budete věnovat nějaké oblíbené činnosti, můžete také společně vyrazit do krásné jarní přírody, dělejte cokoli, co vám všem přinese radost a uspokojení, prostě buďte spolu.
Pokud něco „neklape“, jak byste chtěli a trápí vás to, poraďte se s blízkými, přáteli anebo využijte podporu odborníků. Na trápení nemusíte být sami.
Sledujte nás na sociálních sítích:
