Dětem chybí off-line hraní. Digitální technologie z nich mohou vychovat dospělé nezvládající komunikaci a vztahy

Psychologové i průzkumy renomovaných institucí dlouhodobě poukazují na to, že sociální sítě mohou způsobovat deprese. Týká se to dospělých i dětí. Čas, který děti tráví na internetu, se přitom nezkracuje. Podle posledního šetření Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity z roku 2019 používají dokonce i mladší děti ve věku 9 až 10 let telefon hlavně pro on-line komunikaci a surfování na internetu. Celých 84 % českých dětí je na internetu každý den.

Děti tráví na internetu 2,5 hodiny denně

V průměru tráví české děti na internetu 2,5 hodiny denně, většinou je to pro ně zábava po škole. „Dětem proto chybí pobyt s kamarády venku, který jim přinášel cenné zkušenosti – vytvářely si přátelství, řešily konflikty, vypořádávaly se s reálnými situacemi na hřišti, na ulici, v lese. Podle slov dětí, s nimiž pracujeme, by i ven chtěly jít, ale není s kým. A pokud ano, primární zábavou není hra s míčem, ale s telefonem,“ upozorňuje psycholožka Karolína Presová, odbornice na vliv sociálních sítí na lidskou psychiku.

Podobná je i situace v zahraničí. Například odbornice Rachel Ehmke z amerického Child Mind Institute upozorňuje, že pokud děti nezískají praxi při tvorbě přátelství, v dospělosti nemusejí umět s ostatními mluvit, z konverzace mohou cítit úzkost, nejsou schopny správně číst emoce, naslouchat nebo trpělivě diskutovat. „Potvrzuje to i naše praxe. Na jednom semináři jsme s dětmi diskutovali o tom, proč je lepší mluvit z očí do očí než si psát on-line. Jeden chlapec nám řekl, že pokud s někým mluví napřímo, nemůže nic editovat nebo smazat. Děsilo ho, že co je řečeno, to je řečeno,“ dodává Karolína Presová.

Zdravě nastavené hranice

Internet není možné ze současného světa vyškrtnout, ale podle psychologů je třeba se s ním naučit pracovat. Vedle zmíněných negativ je s ním totiž spojena také řada pozitiv. Děti se učí vyhledávat a sdílet informace nebo získat větší rozhled o světě. Nadužívání sociálních sítí ale může způsobit nízké sebevědomí nebo rychlou ztrátu motivace. Sociální sítě se tak mohou stát zdrojem pochybností dětí o sobě samých.

Řešením může být jasné nastavení pravidel používání telefonu, například přestat kontrolovat zprávy na záchodě, při večeři nebo při sledování filmu či hrách. To se podle odborníků netýká jen dětí, ale i dospělých, kteří jdou svým potomkům příkladem. Pomoci může také vymezení takzvaných free zón, kde nikdo z rodiny nebude používat mobil. Příkladem může být jídelna, ložnice nebo automobil.

Off-line deskové hry rozvíjejí komunikaci

Pro mnoho rodičů i dětí je pak otázkou, čím vyplnit prostor v off-line světě a suplovat přitažlivost digitálních technologií. Jedním z řešením je návrat ke klasickým deskovým hrám. Deskovky pomáhají rozvíjet některé dovednosti, jako je trpělivost či respekt k pravidlům. Nejmenší děti se naučí barvy, tvary nebo abecedu, starší zase posilují umění komunikace, samostatného rozhodování nebo spolupráce. Hry jsou i pomůckou pro nápravu logopedických vad, pomáhají rozvíjet jemnou motoriku a s oblibou s nimi pracují pedagogové věnující se dětem s poruchou autistického spektra.

O úroveň výš jsou takzvané kooperativní hry, které hráče nutí vymýšlet společně strategii, komunikovat, prosadit si vlastní názor nebo dělat kompromisy či pomáhat druhému.

Rodiče mají jít příkladem

Podobně jako při omezování času stráveného na telefonu i v případě deskových her platí, že příkladem by měli jít zejména sami rodiče. Nalákat děti k hraní ale pomohou i některé tipy. Základem je dobře vybraná kratší, akčnější a zábavnější hra, na kterou se vydrží všichni soustředit. Důležité je děti ocenit, že si hru vyzkouší, a myslet hlavně na hezkou a nevšední atmosféru.