Při výchově musíte být oba rodiče zajedno

„Prosím tě, nepřeháněj“

Dejme tomu, že dítě přinese poznámku nebo špatnou známku. Jeden z rodičů se snaží dítěti domluvit a kárá ho, druhému je naopak situace lhostejná nebo mu nepřipadá natolik vážná, aby se k partnerovi či partnerce přidal. O to hůř, když začne druhého napomínat, aby celou věc nepřeháněl. Pokud je vám taková situace povědomá, rozhodně si zaděláváte na problém.

Z hlediska výchovy je soudržnost obou partnerů důležitější, než si možná myslíte. Jak jinak se má naučit respektu k oběma rodičům, když jeden vždy vyjde jako ten přísnější, kterého ten lhostejnější pokaždé „utře“?

Dítě si velice rychle uvědomí výhody, které získá u toho či onoho rodiče, a namísto aby se učilo nést následky svých činů, kličkuje od jednoho k druhému, aby mohlo těchto výhod využít ke svému prospěchu. Umět vybruslit z průšvihu je sice také dobrá schopnost do života, nicméně na autoritě vám příliš nepřidá.

Partnerské neshody

Že je jeden z rodičů přísnější, je vcelku normální. Nemělo by ale často docházet k situacím, kdy spolu partneři nesouhlasí zcela. Další potíží, kterou totiž neschopnost tažení za jeden provaz v ohledu výchovy dítěte přináší, je nesoulad mezi partnery. Logicky se vždy ten nepodporovaný cítí dotčeně, což vede k diskuzím, v horším případě k hádkám. Ty mají pochopitelně za následek disharmonii ve vztahu. Nemluvě o tom, že si z toho zmatený potomek těžko něco odnese, je-li nucen vašim hádkám přihlížet.

Pokud je to možné, snažte se proto vždy dojít k nějakému kompromisu. Že jeden z partnerů s druhým nesouhlasí, nemusí být nutně na škodu, vyřeší-li se situace v klidu a s rozumným závěrem, který bude vyhovovat všem. I to může být ve výchově vašeho dítěte dost podstatná zkušenost.

Zdroj: parentingforbrain.com/how-to-be-a-good-parent-10-parenting-tips/, kidshealth.org/en/parents/nine-steps.html