Jsou vaše děti příliš hlučné? Odnaučte je to

Neřvi už!

"Neječ! Nekřič! Přestaň hulákat!" To jsou věty, které používá nejeden rodič, aby se s jejich pomocí pokusil ukočírovat přehnaný hlasový projev své ratolesti. Jenže to většinou nezabere. Důvod je poměrně prostý. Dítěti sice dáte jasný povel, co má v dané chvíli dělat, jenže mu nevštípíte informaci o tom, proč by to vlastně nemělo dělat. Dítě sice na okamžik ztišíte, ale pokud mu nevysvětlíte důvod, proč to po něm vyžadujete, jen těžko se bude nadále soustředit na to, aby nemluvilo příliš nahlas.

Nezakazuj, ukazuj

Nejhorším způsobem, jak dosáhnout u dítěte ztišení, je zakřičet na něj, aby nekřičelo. To je naprosto kontraproduktivní. Na jednu stranu mu zakazujete, aby bylo hlučné, přitom jste hluční vy sami. Dítě z vašeho tónu hlasu chápe, že udělalo něco špatně, ale neumí si vysvětlit, co přesně, jelikož vy se chováte stejně. Nejvhodnějším způsobem, jak dítě umlčet je začít mluvit tak tiše, aby muselo přestat hlučet a mohlo vás vůbec slyšet.

My všichni a ty taky…

Nechtějte po dítěti, aby bylo jedinou osobou, která bude mlčet. Vysvětlete mu, že na místech, jakými jsou například úřady, školy, knihovny, divadla atd. se všichni musí chovat tiše. Nejen ono, prostě všichni. Pokud jde o domácí prostředí, vysvětlete mu, že křik není dobrý pro vaše ani jeho uši a že odteď budete všichni mluvit tišeji.

Běh na dlouhou trať

Snad neexistuje dítě, které by v zápalu hry nekřičelo, ale to je normální. Pokud už to však přesahuje únosnou mez nebo je dítě hlasité i při běžné konverzaci, trvejte na tom, aby se společně s vámi zapojily do hry na ticho. Vymyslete si pravidla a dodržujte je. Opakování je matka moudrosti, děti se velice rychle učí a přejímají návyky lidí, které mají ve svém okolí. Největšího úspěchu dosáhnete tehdy, když se sami budete chovat tak, jak chcete, aby se chovaly vaše děti. A nevzdávejte to, ani když už to budete opakovat posté stále dokola.