Studenti většiny zemí světa trpí ve škole sociálním jet-lagem. Jejich vnitřní biologické hodiny nejsou v souladu s tím, co se od nich očekává za výkony. A tak mladí lidé nucení navštěvovat školu v přesně stanoveném rozvrhu mají horší výsledky v testech a vstřebají méně informací proto, že jejich mozek ještě nezačal plně fungovat nebo už je za svým vrcholem.
Tvrdí to psychologové z Kalifornie, kteří sledovali patnáct tisíc mladých během dvou let. Podle jejich biologických cirkadiánních rytmů je rozdělili na (noční) sovy, (denní) pěnkavy a ranní (skřivany).
Sovy, nebo skřivani?
Nejhůře byly postiženy sovy, ale i mezi pěnkavami a skřivany byly potvrzeny neshody v rozvrhu a fungování mozku. Padesát procent studentů nebylo plně vzhůru, když škola začala, deset procent studovalo a psalo testy za svým denním psychickým maximem.
„Zjistili jsme, že většina studentů trpěla jet-lagem kvůli rozvrhu, což silně odpovídalo jejich akademickým výsledkům, které kvůli tomu byly horší. Protože sovy začínají fungovat později a hodiny bývají dříve, neshoda nejvíce zasáhla je, ale také u skřivanů a pěnkav jsme pozorovali negativní vlivy neshod. Různí lidé skutečně mají biologicky odlišné časování, neexistuje jediný styl rozvrhu, který by seděl všem,“ tvrdí doktor Benjamin Smarr z University of California v Berkeley.
Nekárejte studenty
Podle něj by se moderní vzdělávání, především ve vyšším věku, mělo více ubírat časováním podle schopností studujících.
„Spíše než káráním studentů, kteří ponocují, aby šli do postele dříve, což je v rozporu s jejich biologickými rytmy, bychom měli pracovat na individualizaci vzdělávání tak, aby výuka a hodiny byly strukturovány a zvýhodňovaly znalost toho, v kterém čase během dne daný student bude nejschopnější v učení,“ míní doktor Smarr.
Sledujte nás na sociálních sítích:
