Komentáře k článku

Když se nám narodilo první dítě, nebyli jsme ještě svoji a často jsem " prý ze srandy " slýchávala, že dcera určitě není jeho kvůli barvě očí, znaménku....tak jsem ho vždy uzemnila, že z matriky na to máme papír a i kdyby byla černá, tak je prostě jeho :-D Myslím si, že buď ti chlapi na to pomáhání jsou a nebo ne. Někdy se jim to musí připomenout, jindy jdou a pomůžou bez řečí nebo se s pomocí nabídnou.

Tomu nevěřím,ani omylem.

U prvního dítěte manžel hodně pomáhal, ale u druhého už to tak často není.