Pozitivní přístup, empatie a zároveň stanovení hranic chování dítěte. To je prý pro výchovu, tedy aspoň podle psychologů, to nejdůležitější. A jak je to s rodičovskou kritikou? Takhle ovlivňuje všechny naše ratolesti!
Žádný rodič není dokonalý, o tom není sporu. Chyby dělají jak maminky a tatínkové, tak i děti, které však na omyly, s ohledem na jejich mentální vyzrálost a bezprostřednost, mají větší nárok. Když se jim něco nepovede, co uděláte jako první? Pokud přistoupíte ke kritice, dejte si pozor, aby se vám to nevymstilo. Nová studie totiž potvrdila, že rodičovské „vyhubování“ dokáže změnit to, jak mozek dítěte zpracovává emoce ostatních. A nutno dodat, že ne dobrou cestou.
Něco jako otupělost
Každý den, každou vteřinu se můžete setkat s nějakým dítětem, které tvrdě dře a zároveň potřebuje vědět, že mu jeho rodiče důvěřují. Co se stane, když je jeho očekávání nenaplněné?
Binghamtonská univerzita potvrdila, že potomci vysoce kritizujících rodičů časem bývají imunní vůči výrazům obličeje, bez ohledu na to, která emoce se za nimi skrývá.
Výzkum publikovaný v časopise Journal of Clinical Child and Adolescent Psychology, tak slouží jako varování rodičům, kteří kritiku považují za klíčovou součást své výchovy. Rodičovská negativita totiž
„vypíná“ děti od emocí.
Výzkumníci na to přišli tak, že zkoumali chování několika dětí ve věku 7–11 let (a jejich rodičů). Právě maminky a tatínkové měli za úkol začít kritizovat své dítě, kterému byla během experimentu měřena mozková aktivita. Jelikož se všechny ratolesti zároveň dívaly i na obrázky tváří, které vykazovaly různé emoce, spojili si vědci jedna a jedna.
Podhoubí pro špatné vztahy v dospělosti
Výsledky prokázaly, že se děti instinktivně vyhýbají věcem, které v nich vyvolávají úzkost nebo smutek, a proto se strategicky odklánějí od toho, aby se svým kritizujícím rodičům musely dívat do tváře. Čím déle to však dělají, tím více ztrácejí cit pro rozeznávání emocí. Zanedlouho jim ani pozitivní výrazy ve tváři nic neříkají, jsou totiž doslova otupělé!
„Toto chování může ovlivnit jejich vztahy s ostatními a zároveň se jedná o důvod, proč jsou děti ohroženy takovými věcmi, jako jsou deprese a úzkost,“ uvedla vedoucí autorka studie Kiera James s tím, že s tím, jak se děti vinou kritiky uzavírají do sebe, přestávají vidět kladné výrazy ostatních.
Nedostatečná pozornost dítěte na emocionální podněty následně vede k obtížím nejen při komunikaci s rodiči a vrstevníky, ale i budoucími zaměstnavateli, partnery a vlastními dětmi. „Doufám, že tato studie otevře oči všem rodičům, kteří mají tendenci své děti negativně komentovat,“ uzavírá zmíněná Kiera James.
Sledujte nás na sociálních sítích:
