Komentáře k článku

Moje děti jsou již dospělé a mají své dospívající děti.;-)

Ptala jsem se dcery(26 let), kdy jsem jí řekla pravdu o Ježíškovi, čertech... Tak prý NIKDY. Trvám na Ježíškovi stále. Má pravdu.

nikdy jsme nic takového neříkaly

naše děti neznají Zoubkovou vílu

Nikdy jsem dětem neříkala, že jim dárky nosí ježíšek. Myslím, že když nechceme aby děti lhaly nám, nesmíme lhát ani my jim. Navíc, nikdy jsem neměla moc peněz, jasně musely chápat, že jim můžu koupit jenom něco. Čerti a Mikuláš jsou masky. Konec. Takže tříletá dcera nehysterčila, ale ochotně se nechala od čerta vzít do náručí. Dcera od kolegyně měla doslova záchvat ještě v deseti letech. Děkuji, ale fakt ne...

Mám pětiletou dceru. Maruška věří na Ježíška a zatím nemá pochybnosti o tom, že existuje. Jenom stále přemýšlí, proč ji přinesl i věci o které si nenapsala. Člověk a zvlášť dítě musí v něco věřit.

Zoubková víla se sem dotáhla po roce 1990 z USA. Tooth fairy. Z dětství jsem nic takového neznala, když byly moje děti malé, tak jsme o ní také nevěděli. Začalo se s tím blbnout až po roce 1990, stejně jako s "helouvínem". Můj vnuk už o Zuběnce věděl, a tak, když u mne jednou spal a vypadl mu zub, tak jsem mu dala pod polštář, tuším, desetikorunu. Byl tím nadšený a zkoušel všechny ostatní zuby, jestli by nechtěli vypadnout, že by dostal další peníze.

Máme tři děti. (10 let, 6let, 8mes.) Vždy jsme doma mluvili o Ježíškovi, vilách, čertech a jiných pohádkových postavách. Ježíšek ale vítězí. Na toho věří stále. U ostatních už tak nějak přišly na to, že jsou to buď vymyšlené postavy(vily) nebo převlečení pánové(čerti). Ale i z těch čertu má ten šestiletý obrovský respekt. Děti potřebují v něco věřit. My dospělí už nemáme viru vůbec v ničem a jsme de facto o něco ochuzeni. O to dobro, které vzdy vítězi nad zlem, dárky které musíme samy vybrat. I já měla takhle krásné dětství.

Tak hlavně to tu nezapomeňte vytroubit, aby i ty děti, které dosud věřily, si mohly přečíst, že vlastně Ježíšek ani podobné bytosti neexistují. Díky, fakt.

Jelikož jsem byla mladší sourozenec, tak mi všechno vykecal brácha. :-D teď ještě máme miminko a už se těším na pohádkové období :-)

Když byly děti malé na vílu věřily.Dnes pohádky říkají svým dětem.

u nás se všechny tyto kouzelné bytosti držely dokud holky nezačaly sami špekulovat , pak už i jiné děti něco prozradili , takže se muselo s pravdou ven , ale byla to velká škoda :-/ děti mají věřit na pohádky , patří to ke krásnému dětství a ta nádherná naivita a absolutní víra v dobro se už nikdy nevrátí