Není lež jako lež. Nevinné lhaní může mít v případě taktního jednání i pozitivní účinek. Podle kanadských psychologů nevadí, ani když se učí „podvádět“ velmi malé děti. Pokud se jako předškoláci naučí oklamat rodiče při hře na schovávanou, pak jim to prospívá při rozvoji kognitivních funkcí. Mají lepší výsledky v testech myšlení a paměti a prosperují z toho později v životě.
Samozřejmě záměrné a účelné lhaní je zhoubné jak pro psychiku jedince, tak především pro jeho vztahy a společnost.
Podvádění při hře
Vědci z University of Toronto však testovali, jaký vliv na rozvoj kognitivních funkcí má to, když se dítě naučí oklamat dospělé při hře. Skupinu předškoláků rozdělili na dvě části. Jedna se naučila podvádění při hře, druhá nikoli. V následných testech paměti a myšlení první skupina předčila druhou.
„Jen po několika dnech učení se malé děti rychle naučily oklamat dospělé a mělo to u nich prospěch v kognitivních funkcích. Obecněji tyto objevy podporují představu, že i zdánlivě sociálně negativní chování lidí může mít kognitivní výhody, když je takové chování zaměřeno na získání cíle, řešení problému, odhadování mentálního stavu a perspektivní myšlení,“ tvrdí autoři z Toronta.
Kdy se naučit lhát
Přitom schopnost oklamat dospělého v dětech také posílila schopnost empatie – chápat emoce druhých a vcítit se do nich.
„Jako rodiče a učitelé a jako celá společnost se často obáváme, že pokud dítě lže, bude to mít příšerné důsledky. Ale teď už víme, že je velký rozdíl mezi dětmi, které se naučí lhát brzy, a těmi, které se naučí lhát až později. Děti, které lžou velmi brzy, mají tendenci mít lepší kognitivní schopnosti,“ tvrdí profesor Kang Lee z University of Toronto.
Sledujte nás na sociálních sítích:
