Psychika hraje v těhotenství nesmírně důležitou roli. Taky to slýcháváte ze všech stran? Teď se k babským povídačkám přidávají i konkrétní vědecká zjištění. Proč se v očekávání nestresovat a jak přemýšlet o svém miminku? Tohle není sci-fi, ale realita!
Ať už těhotenství plánujete, nebo o něm zatím jen přemýšlíte, je vhodné „hodit se do pohody“. Výzkumné středisko univerzity Cambridge hlásí, že to, jak žena přemýšlí o svém miminku a myslí na něj, když je těhotná, může mít dlouhodobý dopad na rozvoj dítěte!
Zjištění přitom pocházejí ze 14 studií, jichž se zúčastnilo 1 862 těhotných žen. Ty vědci zkoumali nejen v době očekávání, ale i dlouhé měsíce poté. V podstatě se díky nim potvrdila stará známá pravda. Nastávající matky, které v plodu viděly jedince s vlastními myšlenkami a pocity, těšily se na narození potomka a byly s ním v kontaktu prostřednictvím svého hlasu, významně přispěly k jeho pozdějšímu vývoji a pozitivním zkušenostem. Již narozená děťátka byla vnímavější i obecně šikovnější.
Matka v klidu rovná se dítě v klidu?
Na druhou strany ty ženy, pro něž těhotenství představovalo spíš stres a obavy o budoucí události, se podobných poct nedočkaly. Vědci zaznamenali, že pro tuto skupinu žen byl problém představovat si své miminko s konkrétními rysy. Často se v této souvislosti objevovalo i označení
„to, ono“. Žádný prcek, křestní jméno,
„pracovní název“, prostě nic. Téměř, jako by se jednalo o vetřelce. Děti těchto matek se pak podle všeho potýkají s většími vývojovými problémy.
Vidět není, ale vnímá!
„Studie jednoznačně prokázala, že interakce mezi rodiči a dítětem má zásadní význam pro vývoj a učení miminka. Proto je tak důležité pochopit, že matky i otcové výraznou měrou přispívají nejen k prenatálnímu vývoji plodu, ale i pozdějšímu chování svého potomka,“ vysvětluje autorka studie Sarah – Foley pochopitelně s dodatkem, že se jedná o velmi zajímavou oblast, která si žádá další vědecká bádání. Jsou ale skutečně potřeba? Kontakt nade vše
Obecně se udává, že by si každá nastávající maminka skutečně měla vytvořit vztah se svým miminkem již v době očekávání. Prenatální psychologové jsou si jistí, že komunikace matky a plodu probíhá neustále, a to na několika úrovních. Hormonálně (přes krevní řečiště), smyslově (dotekem, mluveným slovem) a citově (emocionálně). Vše, co se v těhotné ženě odehrává, tak může mít dopad na budoucí rozvoj a chování miminka. Nebo to snad vidíte jinak?
Sledujte nás na sociálních sítích:
