Jste unavená už ve chvíli, kdy ráno vstáváte z postele? Nemáte na nic náladu, přičemž neřešíte ani svůj zevnějšek? To nevěstí nic dobrého. S největší pravděpodobností totiž čelíte syndromu vyčerpané matky!
Žijeme v době syndromů, nepřijde vám to? Vždyť tu máme třeba syndrom vyhoření, spánkové apnoe nebo dráždivého tračníku. A co třeba ten karpálního tunelu, chronické únavy, suchého oka či studených nohou? Skoro to vypadá, že na každý stav, životní situaci a nešvar nějaký ten syndrom existuje. Není tedy asi nijak překvapující, že svůj syndrom má i těžká disciplína zvaná mateřství. Netrpíte jím náhodou také?
Rodič? Ten tvrdý chleba má
O syndromu vyčerpané matky, označovaném zkratkou DMS, se začalo poprvé mluvit, tedy respektive psát, v knize Mother Nurture. Ta pochází z pera amerického psychologa Ricka Hansona a jeho ženy Jan, která je lékařkou a specialistkou na akupunkturu. Z manželské spolupráce a letitých zkušeností vzniklo dílo, které podrobně a upřímně popisuje, jak těžké může mateřství být, a proč je onen syndrom vlastně běžnou záležitostí.
Stres, nedostatek spánku a zvýšené nároky. Na všechno
Faktorů pro vznik DMS je podle zmíněného autorského dua hned několik. Pro mnoho novopečených matek je koktejl z nadmíry stresu, nedostatku spánku, velké zodpovědnosti a hormonální bouře tak těžko stravitelný, že se ocitají na dně – fyzickém i emočním. Hodně tomu napomáhá i fakt, že dotyčné ženy chtějí vyhovět všem a všemu, přičemž na své vlastní potřeby neberou nejmenší zřetel. A když se to všechno spojí dohromady, malér je na světě. Pokud se poznáte v těchto bodech, zřejmě máte se syndromem vyčerpané matky co dočinění i vy…
Jak se pozná průšvih?
Jste strašně unavená už ve chvíli, kdy se probudíte? Dospěl váš vztah s partnerem do „bodu mrazu“, protože řešíte jen provozní záležitosti spojené s domácností? Výstražné znamení signalizující DMS bliká na hodně hlasitý poplach. Stejně jako v případě, že se cítíte osamělá, vaše úzkost je mimo kontrolu a nemáte sebemenší snahu pečovat o svůj zevnějšek. Zbystřit byste prý měla i v momentě, kdy si vzpomenete na to, že chuť na milování vás opustila před pár měsíci. Nic dobrého nenaznačuje ani to, když několikrát denně nekontrolovatelně vzdycháte. Zní vám to povědomě? Je načase s tím něco dělat – a to dřív, než to přeroste v těžké deprese. Co radí psycholog Rick Hanson?
Buďte zase chvilku svá
Dle názoru tohoto specialisty je třeba udělat si nějaký čas pro sebe – ideálně pravidelně. Potomky dejte na „hlídání“ tatínkovi, nebo je odvezte ke tchyni, kamarádce, své rodině, zkrátka někomu, komu věříte. Pak si vyrazte na masáž nebo ke kadeřnici. Najděte si také koníček, který nemá s dětmi vůbec nic společného. To vám pomůže udržet spojení s okolním světem. Vzpomeňte si na aktivity, které vás v minulosti bavily – a provozujte je zase. Udělá vám dobře i to, když si konečně dočtete tu knihu, jež máte na nočním stolku už půl roku.
Sledujte nás na sociálních sítích:
